Blogýsek

DEN 29-31 – Šroubování, hamaka a cestovní cuketa

DEN 29 Kačka hlásí, že u ní byl doktor. Zákrok (rozšíření lešení až na tu horní část stehenní kosti) proběhl jak měl… s palcem (u nohy) ještě nevědí, zda budou něco dělat, ale cca za 14 dní (předběžně je zabrán sál na 5. 9.) se vrhnou na tu stehenní kost! Scintigraf totiž dopadl dobře. Operace to bude ale hodně náročná a zdlouhavá… prej 7-8 hodin… Vezmou jí lýtkovou kost ze zdravé nohy… zloměj ji a šoupnou do stehenní kosti… Na psychiku ji to ale moc nepomáhá… už si totiž krásně sedala a neměla bolesti a prásk… další operace a je „tam kde byla“ nemůže se posadit a bolí jí to, dost… Utěšuje...
Read More

DEN 26-28 – Polévka, kaktus a lešení

DEN 26 Dobré ráno :) Budím se s dobrou náladou… dnes mě čeká výlet do ambulance bolesti…  Sice až ve tři ale to nevadí... dnes! Dnes se něco provede s mou bolestí :) Dělám si snídani, kafe už nosím s podpažníma holema precizně… snídám u spongeboba, ten žlutej pitomec se pořád řechtá… já jsem spíš povahou sépiák… :) alespoň si to tak rád myslím… Zapínám PSko a příběh Kratose (Krata?) a Atrea už na mě čeká… a dopoledne je v háji. K obědu si ohřívám polévku a vůbec jsem to nedomyslel… mám ji slušnej kotel a i talíř samotnej je težkej… mám možnost sníst to ve stoje na li...
Read More

DEN 25 – Fantomovky, plná čekárna a tajemná operace

Já vím, já vím... Píšu moc pomalu a vy čtete hrozně rychle... Dneska proto přidávám pořádně dlouhej článek v ne příliš vysoké kvalitě (alespoň to jsem zachoval beze změn!) :) × Zrušit upozornění Ráno vstávám v 6:25 za zvuku otravného budíku, který jsem už pěkně dlouho neslyšel a hlavně nepotřeboval slyšet… doteď mě přece budily sestry miloučkým rozražením dveří a něžným rozsvícením světla v pokoji :) No a na displeji se mi ukazuje vzkaz, který mě každé ráno motivoval do práce… …je pondělí a proto ten budík. Chceme být brzo u praktický, protože tam je jinak hrozně nar...
Read More

DEN 23 a 24 – Silnější snídá, Brachium enmendo a chrápání pokračuje

DEN 23 Ráno… 6:52… Kačka v chatu: „Já jdu do sprchy! Juchů!“ :D Těší se a bojí zároveň… sice si trochu sedá, ale musí být hodně vypodložená a to ve sprše nejde, takže bude vleže. Já si ráno dávám s bráchou páku o to, kdo bude dělat snídani… Když vyhraju, dělá ji on.. A když prohraju, dělá ji taky on, protože od toho tu tenhle víkend je :D Naštěstí vyhrávám (ano je to venku ty trosko! xD). Dělá luxusní vajíčka a rozpustný kafe… (kdyby nás viděla sestra, že pijeme rozpustný a ne zrnkovou, tak nás vyškrtne z rodiny :D) ale co. Když je chuť na mlíčňáka tak je chuť… Po sníd...
Read More

Rozhovor pro Cesta za snem

Tak jo... Tenhle díl je tak trochu mimo vyjeté koleje. 30. srpna (ano tam ještě zdaleka v deníku nejsme) mě Tomáš ze spolku Cesta za snem kontaktoval přes messenger... Chápete to? "organizace", která dělá naprosto úžasné věci pro ještě úžasnější a neuvěřitelný lidi s nejrůznějšími úrovněmi postižení... a píše mně?! Takovýmu pacholkovi? a chtěl by si se mnou popovídat.. a asi by u toho  byla zapnutá kamera.. nebo dvě... odmítl jsem nabídky novin na rozhovory... ale tohle má pro mne daleko větší smysl...  Varuju ho, že za klávesnicí jsem jinej, než na živo... konec konců t...
Read More

DEN 22 – Hurá domů, ach ty schody a konec chrápání

Vstávám… dnes jdu domů… V hlavě už jsem se s tím srovnal, chci být v našem bytě (né zrovna přízemní patro) a sem tam nám nefunguje výtah.. to by byla paráda ne? :D v bytě by snad žádný problém být neměl… ale to pořešíme až na místě…táta nakoupil přísavná madla, tak bude koupelna vypadat jak toaleta pro invalidy.. hmmm já jsem invalida… tak tohle slovo si zakazuju. Jsem normální kluk s kosmetickým nedostatkem. Uvidím jak je přesvědčím na úřadě, aby tohle bylo na kartičce :D Kolem oběda už dostanu propouštěcí papíry a pofrčím.. přitom ještě nemám dopleteno! Z ner...
Read More

DEN 21 – Trénink a pád…

Kačí hlásí, že dnes ji čeká rentgen a převaz.. prosakuje jí to… prosakování je běžné, čistí se tím rána... ale je to nebezpečné z důvodu vzniku bakterií (a tím pádem infekční riziko) v takto prosáklém obvazu, tak je nutné často měnit obvazy a dezinfikovat to místo…Já měl dnes celý den výuku… naučili mě bandážovat obinadlem… v brožuře jsem sice četl že se má bandážovat NAD první zdravý kloub  (u mne tedy nad kyčel) ale tady mají asi jiné postupy a motáme jen pacholeg (pachohejl) samotnou (samotnej) … (sakra nevím jak tomu říkat.. pahejl je hrozné slovo… pachohejl je taky divný, protože to pořád...
Read More

DEN 20 – Budou rehábky? pletu o stošest a Kačka začíná dlabat :)

Kačka hned z rána informuje, že jí teda berou jedny antivirotika na houbu ale nějaké další bude brát stále a dlouhodobě…čeká ji převaz bez narkózy a seberou ji výživu.. takže musí začít pořádně bagrovat mamčiny a Pájiny výtvory :) s tím asi problém nebude... ale ty obědy tady moc nedává.. někdo je tady pěkně vybíravej… :D Prý se má dnes stavit hlavní rehabilitační lékařka.. tak jí musím pořádně vytěžit… jak se o to starat, jak masírovat, jestli budu někam docházet na převazy.. kdo mě naučí bandážovat atd.. je toho hodně co neumím a dost mě to znervózňuje…Rodinu samozřejmě nejv...
Read More

DEN 19 – Omezujeme závislosti, houba a studená sprcha

Po půlnoci se každou chvíli budím bolestí… masíruju si pachohejl a proklínám novalgin. Vždy se mi povede nějak usnout… ale kolem 4 ráno, kdy jsem vyčerpanej jak z bolesti, tak z přerušovaného spánku, jsem teda zavolal sestru.. přišla, řekl jsem jí ,že trpím.. proč nemám svý dva zaldiary, tak to šla koumat do rozpisu prášků a prý mi snižují dávky... tak mi ho nechtěli večer už dát... naštěstí mi jeden přeci jen dala...to je fajn snížit dávku na noc, kdy je při bolesti tolik možností co dělat.. třeba čumět do stropu…a že ten strop vůbec není zajímavej :D Kačce prý taky snižujou… tak...
Read More

DEN 18 – Ťapání, tlachání a novalgin grrrr

Ráno Kačka oznamuje,  že půjde dnes na sál na převaz.. takže zase bez jídla.. ale snad má jít první..tak to bude mít rychle za sebou.. slibuju ji, že za ní přifrčím, až bude po zákroku… U mě na vizitě padala samá chvála.. pahejl vypadá jak má.. je velmi dlouhej (to slyším poprvé) takže se bude krásně protézovat... a tenhle nebo příští týden bude lékař mluvit s rehabilitačním oddělením a dohodnou se kam se mnou.. nemá problém s tím nechat mě v Hradci, ale nezáleží to prý na něm… 7:45 a Kačka jede na sál… to by dnes mohla i obědvat 11:11 je zpět, zdrogovaná a unavená...
Read More

DEN 16 a 17 – První sezení, recyklované špagety a shledání s telefonem

DEN 16 Je takové pomalejší ráno… u mě se nic neděje, pletu a potím se u toho :) Dneska vyhrává bludišťáka za postup Kačka… Poprvé ji posadili…Fotka je pro maximální vtáhnutí do děje focena z jejího pohledu a dále je doporučeno kopnout do nejbližšího litinového radiátoru a ještě si na stehno vylejt horkej olej z pánve... a budete tak v polovině toho, co místy cítíme :) S tím vším železářstvím to musí být fakt pohodlný… ale její nadšení to asi přebíjí :) už jen to vědomí, že můžete změnit polohu z lehu do něčeho co připomíná sezení, je léčivé a zvedá to náladu… i když ji do té ...
Read More

DEN 15 – Stíhačka, sprcha a desetiboj

Je ráno… zpráva o mém pletařském umění se nese rychlostí drbu po sociálních sítích a už mám na nočním stolku tak 300 objednávek od šál, přes čepice až po kondomy (Davide!). Zatím zvládám jedinej směr a tvar a to je dopředu ve vyjetých kolejích… Pletu prakticky furt, když je na to vidět, mnohdy to pomáhá nemyslet na bolest… akorát jakmile začnu plést tak se začnu opravdu silně potit… asi jak se soustředím… protože fyzicky namáhavé to zrovna není… Je těsně po deváté a já jsem už převázanej (bezbolestně už) jizva pěkná, prej ukázkovej pahejl… a Kačka je na sále… Jak jsem tak během převaz...
Read More

DEN 14 – volejte instalatéra

…o půlnoc se budím bolestí (fantom v noze, kterou nemám, řádí a píchá)… prášky na bolest nezabraly, masíruju to, co mi tam po včerejšku zbylo - můj čím dál kratší pachohejl (get it? pacholek + pahejl? :D)… ale o půl páté prozváním sesternu a prosím i injekci opiátu a ta nefunguje :-(Kačka to má přibližně stejné.. s několika probuzeními a injekcemi to zmákla, ale teď je v bolestech… u ní naštěstí injekce fungují celkem dobře, akorát jí asi nedělají dobře…Čekáme na vizitu a doufám, že existuje něco, co tu bolest odbourá… jde o nonstop píchání.. jako když se vám hřebík tlačí do nohy… na 14 místec...
Read More

DEN 13 – Zavři oči brouku a fik…

Ráno klasická otázka v rodinném chatu: „jak jsi spal?“. Díky Sanvalu jsem spal 3 hodiny a pak přerušovaně až do 5.. nebolelo to nijak šíleně moc.. jen na dotek a pohyb to je znát…ale trvá, že jsem bez opiátů… Pouze na prášcích… yes! Po sedmé hodině přichází doktor.. oznamuje mi, že dnes půjdu na sál.. že oběhne ostatní pacienty a pak se za mnou ještě zastaví a vysvětí mi to.. tolik mluvení na jedno ráno.. že by nějaká komplikace? Svoje myšlenky sděluji rodině a všichni odepisují, že drží palce… tak čekám. co bude… Po půl hodině je u mne doktor znovu a jde rovnou na věc. Měkké tkáně ...
Read More

DEN 12 – dlouhá operace a převaz

Je 9 ráno a Kačka jde na to… náš původní doktor odjel na dovolenou a převzal nás jiný.. ještě jsem nebyl schopnej si zapamatovat jeho příjmení (respektive jsem ho zapomněl hned po jeho vyslovení – to je pravděpodobně moje jediná nadpřirozená schopnost)... a cedulku na plášti, kde by jeho jméno mělo být, má vždy naruby, takže tam zaostřuju jen na kontakty na nemocnici… Mamka si vzpomíná, že bych mohl někomu říct, že mám teoreticky možnost mít poděděnou leidenskou mutaci.. něco se srážlivostí krve.. tak to zkusím někdy zmínit… má to totiž Mamka i sestra… a já mám rád věci zadarmo..tak proč by...
Read More

DEN 10 a 11 – letiště hadr

DEN 10 Dostal jsem od ségry jídlo v naprosto božích pandích krabičkách :D Panda mrcha se usmívá, protože ví, že v sobě ukrývá víno s peckami!:D Jsem nevěděl, že taková odrůda ještě existuje! Jakože cože? Dnešek je jinak odpočinkovej den.. takže jen ležíme, jíme, pijeme a v tichosti bolíme... DEN 11 Na vizitě jsem se nic nedozvěděl, jen řekl, že to hodně prosakuje. Přes messenger se mi ozval jeden hodný člověk, že se zná s mojí sestrou a dal mi nějaké info ohledně nehody… respektive mě leží v žaludku ztracené airpody.. vše ostatní z kufru se našlo.. a on ví, že ku...
Read More

DEN 9 – základem je převaz

Jsou 4 ráno.  Jsem vyčerpanej. Naštěstí nejsem v louži vlastního potu, ale to bude tím, že jsem si ve 2 ráno nechal kompletně přestlat postel od heavy-metalovýho sestřičáka, kterej mi tyká. Mám ho rád. Jsme určitě kamarádi, utíral mi zadek už tolikrát, že jimi musíme být :) Jak tak přivolávám první ranní paprsky světla, pouštím si na mobilu videa lidí s protézama… a zejména těch, co sportují...nacházím obrovskou spoustu lidí co dělají s umělou nohou neskutečné věci, které bych nedokázal ani se zdravou nohou.. to je paráda a hrozně povzbuzující! Klasická protéza "noha" je fajn...
Read More

DEN 8 – VIZITA! Srovnejte si teploměry!

Je pátek... týden od nehody... poprvé při smyslech zažívám velkou vizitu. NO-TY-VOLE! Je neuvěřitelné jaké přípravy takové vizitě předcházejí. Na to, že se na lůžkové části nachází většina pacientů s velmi omezenou hybností a jsou rádi, že mají stoleček, kterej je mezi námi pohyblivej asi jako popelnice s hranatejma kolečkama, váží 400 kilo, a šuplíky zpravidla nejdou otevřít jednou rukou... no každopádně, každej pacient si vršek stolečku nějak zorganizuje aby tam měl vše potřebné na dosah. Jenže před vizitou je vám tohle k ho*nu!... přijdou sestry a s hrůzou v očích z tělesných trestů vám ...
Read More

DEN 7 – nudex

Dneska mě nic nečeká... kromě klasických rituálů s mísou, umýváním (tentokrát si svého kapitána myju sám xD), snídaně, pojízdné výdejny drog, a tak dále... V jednom z časopisů čtu horoskop... snad poprvé v životě sedí... To přeci nemá chybu nebo jo? stalo se to v pátek.. tak se nám prodloužený víkend s miláčkem prodloužil na několik měsíců... a opiátovou část si užívám :D a rozhodně se cítím vyřazen z provozu... :D Radost ale netrvá dlouho.. půlnoční dipidolor (opiát) vyprchává (začínám si všímat čim dál menšího účinku) nebo ta noha víc bolí? je něco špatně? při přebalování doktoři ni...
Read More

DEN 6 – První setkání po nehodě

Středa... Další probdělá noc... První pevnej bobek... přišel mě utřít sestřičák... je ve výpovědi, takže to dává patřičně najevo... je tu nespokojenej.. ale svou péči o pacienty nezanedbává... jen u toho hodně kecá a hranice mezi vtipem a vážností se často ztrácí... :) Hygiena... moje hybnost je značně omezena.. takže potřebuji umýt od sestřičky...a to jsem od kyčle nahoru (až na pár stehů a škrábanců) úplně zdráv... co chudák Kačka se zlomenou rukou? Inu sestřička bere žínku a začíná drhnout jako bych byl stírací los...to ale není daleko od pravdy protože moje tělo v sobě má ještě kousky a...
Read More