Blogýsek

DEN 50 – Ach ta rána, prstíky fungují a team se builduje

Probudím se. Ležím v posteli a přemlouvám se, abych vylezl… Chci se pořádně protáhnout, tak se zívnutím natáhnu ruce a promnu prsty. Prohnu se v zádech a pohybem hlavy zakřupu v krku. A nakonec ze všech sil propnu nohy do špiček a následně do pořádný fajfky, jenže tady se mi hejbe jen jedna strana peřiny. V tu chvíli mozek zbystří a přivolá fantomovky v plné síle. Tak si dalších 10 minut mačkám, natřásám a proklepávám pravou nohu.  Pak si sednu na kraj postele a chvilku jen sedím. Éra motání hlavy při rychlém vstávání není zdaleka zažehnána a tak se snažím po důchodcovsku… pomaličku nejdřív je...
Read More

DEN 49 – Skončils anděli, dobrá jáhle a na čem budu jezdit dál?

Je čtvrtek! Za týden si jdu pro protézu! Yes!Kačka měla ráno vizitu… měla za úkol se zeptat na nějaký věci... například zda bude další rentgen, jaká je prognóza a tak… takže se dozvěděla, že ji čeká dneska převaz  a že má cvičit a doktor pořád vtipkoval a měnil rychle témata, že se na nic nakonec nezeptala…I ten převaz už má za sebou a prej dost bolel, né jako mě, že by se to lepilo na masíčko, ale proto, že jí bolí každý pohyb…Dnes poprvé dostala nemocniční košilku a né anděla… košile se dává pacientům, u kterejch se očekává, že už nepojedou na sál a hlavně to nejsou jen ležáci… začnou se brz...
Read More

DEN 48 – I’m sexy and I know it!

Kačka začíná den audiovzkazem z vizity… Po operaci jsme mysleli (a myslet znamená ho*no vědět, že jo), že se Kaččina pravá ruka bude vracet zpět do dlahy na cca dva týdny… no, nebude. Už ji nechaj volně a dokonce ji má začít cvičit… jakkoliv… do bolesti. To je asi dobrá zpráva. Dlaha totiž byla docela těžká a její slaboučké ruce s ní měly problém, teď se jí v tomhle ohledu uleví. Levou nohou už začíná trochu hýbat a hlásí, že dnes už nebyl takovej porod dostat jí na podložní mísu, jako předešlé dny (od operace) a za cca týden až 14 dnů jí začnou rozhejbávat pravou nohu od kolene dolů. Na to se...
Read More

DEN 47 – Sedáme si zas a znova, levá noha bere roha…

Den začíná hromadou poslaných fotek od našich z dovči. Takže je všichni prohlížíme a lajkujeme… někdo v nemocnici nebo na klinice… jiní v pohodlí svého domova. Jedno ale máme společný… máme z těch fotek hlad :) Takže se na jahodovej termix vyloženě zvrhle těším… Výhled :) Drink a Švihák Kočky…. Mňam! Já.. nebo alespoň moje vnitřní zvíře… Double-mňam! Kačka je hned ráno převázána sestřičkou a hlásí, že noc byla na prd… ale posílá fotku, že odhodlaně započala proc...
Read More

DEN 46 – Kamera, klapka, jedem na pokoj!

Kačka posílá audio vzkaz… naštěstí jen z lenosti, že se jí nechtělo psát. Právě jí navštívil doktor. TEN doktor, kterej má všechny ty důležitý informace :) Operace proběhla dobře, navzdory nutné revizní operaci… na JIPce si jí nechaj nejspíš ještě jednu noc a pak si ji stáhnou zpět na lůžko nahoru…V noci toho ale moc nenaspala. Budilo jí dávení a bolest na hrudi. Snad se těch hlenů brzo zbaví… otok stále mizí… hybnost do levé ruky se pomalu ale jistě vrací a i pravou už dokázala lehce pohnout… Dneska za mnou jede návštěva… a vezou si kamery… jsem trochu nervózní, což je divný, bývám totiž dale...
Read More

DEN 45 – Kyslík OUT, Draslík IN

Je 7:45 a přichází zpráva od Kačky… tentokrát to není audio nahrávka ale plnohodnotnej román! Už jen to, že od ní vidím takhle dlouhou zprávu, mi dělá velkou radost, protože to znamená, že otok zase ustoupil a hybnost (alespoň prstů levé ruky) se zlepšila… a taky že jo… píše, že se na JIPce líp vyspala… sestřičky tu prej jsou tišší, ale to je spíš tím, že na JIPce má každý svůj pokoj a tím pádem nevstává kvůli jednomu pacientovi celej pokoj, když se mu večer jde píchnout nějaká ta injekce třeba… Snídala banán a půlku tvarohovýho hřebenu… a já se bál, že bude zas celej den o vodě nebo vývaru… c...
Read More

DEN 44 – Jednotka Intenzivních Pacholků

Noc byla kupodivu v pohodě… večer jsem trávil se ségrou a bráchou u nás doma ale později už mě noha hodně dost bolela… naštěstí jsem ale usnul, jak zabitej. Kačka prej měla noc "bez komplikací" a v 8:32 vstává…S bráchou máme v plánu ji hned po obědě navštívit… ať tam nejsme všichni najednou…Dělá snídani a já zapínám PSko, že dáme jeden zápas… Najednou přichází audio nahrávka od Kačky (nedokáže totiž psát na telefonu díky oteklám a málo pohyblivým prstíkům)… Nahrávka má jen 7 vteřin, ve kterých jen slaboučce řekne, že nemůže hýbat ničím kromě hlavy, je oteklá víc než včera a hrozně se bojí trom...
Read More

DEN 43 – Jsme po operaci?

Vstávám ještě před budíčkem a v telefonu pořád žádná informace o Kačce… :/Na ranní vizitě se dozvídám, že ve středu, takže už za pět dní (z toho dva doma) budu propuštěn do domácí péče… a že opravená noha ještě nedorazila… snad to do 8 protetik stihne přivézt… nestihl… tak jdu místo chodníkování slávy do posilovny… a hypnotizuju telefon…Fyzio mi vysvětlila, že bez protézy tady můj další pobyt nemá smysl a že to pořádně začně, až jí budu mít… takže budu doma čekat na její vyrobení…Znovu koukám na telefon a je tam zpráva od Katčiny ségry a píše, že musela znovu na sál... ty vole :/ Určitě prkoti...
Read More

DEN 42 – Operace, zrcadlo a operace

7:13 Kačí jede na zásadní operaci… Jestli správně počítám tak kolem 4 by mohla operace končit… začnou ji probouzet a tak v pět by mohla být na JIPce… Kačky ségra má na starosti obvolávání sestřiček a zjišťování, jak to vypadá… ať tam nevoláme všichni… Já při ranní vizitě ukazuju doktorům zprávu z ambulance bolesti… a dodávám, že hlavní lék, který beru, můžu až 2400mg na den… a tak mi doktorka v ambulanci řekla, že doporučuje zvednout dávku… doufal jsem, že se přiblížíme víc k horní hranici… ale přihodili jsme jen jednu tabletku… takže jsem teď na dávce 1800mg na den… třeba to...
Read More

DEN 41 – Loužička, chůzička a kresbička…

Soused má pod postelí loužičku… vtipkuje, že se počůral, ale matraci má suchou… pak koumáme jestli neteče hydraulika postele… no a pak jsem si vzpomněl… a tak se přiznávám, že jsem včera v noci vylil čaj… a rovná podlaha se postarala o zbytek… Stehy jsou venku… jsem zvědav, co mě dnes čeká… budu chodit? Na vizitě ,která je ve středu opravdu VÉÉÉÉÉÉÉLKÁÁÁÁÁÁÁ, se reportuje panu přednostovi v přesně daném pořadí doktor-fyzio-ergo, jsem se dozvěděl, že budu zkoušet stavět se a chodit, v interní protéze, koncem týdne… Tohohle? Příštího?? Po obědě přichází moje fyzio a oznamuje mi, ...
Read More

DEN 40 – Stabilizátor, noha sem, noha tam a jak to teda bude?

Ráno bych měl mít chození, ale ještě nemáme zelenou od doktora, tak jdu rovnou cvičit…  Ve výtahu si švihnu selfie, abych naštval všechny, co jsou v práci a já si jdu do fitka :) Fyzio mi ukazuje všechny možné cviky, které posílí problémové partie… a nejvíc problémová partie je pravá zadní půlka prdele a zadní sval na stehnu… a je to tak… můj zadek je teď slušná polévka… a že se stehno klepe, jak koženej pytlík gelu s vařečkou, víme… Zkouším tu takovej zajímavej stroj… vlastní nejistotou si pod sebou rozhýbáte “půdu pod nohama” a pak se to správným postojem a zapojením správn...
Read More

DEN 39 – Bolest je subjektivní, ranní vysílání a výslech

Ráno se na vizitě ptám doktora ohledně svých bolestí a co s nimi dělat… povzdechne si a říká…. Víte, bolesti jsou subjektivní pocit, co mi neřeknete, s tím nemohu nic udělat... trochu mi spadne čelist, protože mám pocit, že o tom, jak moje bolesti vnímám, už ví i uklizečky… v hlavě se mi odjišťuje granát. Odevzdaně doktorovi povídám, že mě tedy trápí jen a pouze fantomovy bolesti a klidně mu je znovu popíšu tak, jak jsem je popisoval každému, kdo se mě kdy na bolest zeptal… a většina z nich si to i napsala do nějakého prográmku, který se očividně nesdílí, jinak by se pořád dokola kaž...
Read More

DEN 38 – Nuda v Hradci a kde koupit pandu…

Je neděle… v rehabilitační klinice to je den naprosto k prdu… v sobotu tu byla, alespoň přes dopoledne, otevřená tělocvična a to dnes bohužel není… většina chovanců si v pátek žádá o víkendovou propustku a jsou až do nedělního večera doma… to se na mě ale nevztahuje, protože tam je nějaké pravilo o třech dnech od hospitalizace… příští víkend ale domů půjdu… Nohu jsem si obvázal sám… není to tak úhledný, jako od fyzio, ale jinak spokojenost… stažený to je fest… :) Posílám Kačce fotku jídla, na který se může těšit :D Dostáváme totiž obědy o pár minut dřív, než Katčino oddělení… Dě...
Read More

DEN 37 – Vyrážka, pupek a špatný okno…

Ráno snídaně... plná energie… to v Kladrubech prej takhle bídný nebude... tam vařej dobře… mám zjištěno… Ono obecně se všude dočtete spousty referencí na Kladruby nebo Malvazinky… ale Hradec ne… ten se skoro nedá najít, takže o jeho přednostech vědí snad jen lidi z oboru… a že mi Hradeckou rehabilitační kliniku chválilo hodně fyzioterapeutů, doktorů atp. Asi nebude tak marnej… a je hodně blízko… rodina by to měla kousek za mnou i Kačkou… Jenže to jim teď nemůžu říct, že zvažuju místo Kladrub nějakej Hradec, když je pro ně nejdůležitější, abych měl tu nejlepší péči a tu mi mohou dát...
Read More

DEN 36 – Nová hůlka, pot a rozbitej slon

První oficiální den v rehabilitačním procesu! Spal jsem dobře, až na decentní chrápání mých kolegů… Po snídani, která je stejně bídná tady, jak ve fakultní nemocnici… …jdu zpět na pokoj do postele a čekám na vizitu. Přichází sestřička (v celém blogýsku nedělám rozdíl mezi sestrou a sanitářkou, všichni všem říkáme sestřičko…) a s ní přichází stejný zlozvyk, jako v nemocnici… pro vizitu se musí vše blýskat, takže alou z postele a steleme… navíc dostávám vyhubováno za prostěradlo (máme ho speciálně jen a pouze na cvičení), které je pověšené na zábradlí u zdi... dala ho ...
Read More

DEN 35 – Venčení, ubytování a nucená ordinace…

Vstávám se zazvoněním budíku v 6:30, to se mi ještě nestalo, většinou jsem vzhůru před šestou. Nestíhám snídani ani kafe, zobu prášky a balím si věci, aby na mě ségra nemusela čekat...má zpoždění (ucpané město) ale to neva, já vlastně nikam nespěchám, to ona pak musí do práce :))) V autě koukám na telefon a čtu, že Kačka zná jméno doktora, který ji bude operovat to stehno… A vzhledem k tomu, že ona hoooodně dá na recenze, například my téměř nikdy nejíme v restauraci, která má na googlu míň než 4 a půl hvězdičky z 5 :D, tak recenze tohoto doktora jsou výborné! A to K...
Read More

Nominace do křišťálové lupy

Tak jo.. nevím jak se to stalo a komu za to vděčím... ale je to opravdu tak (ověřoval jsem si to v několika prohlížečích)... Tenhle blogýsek asi zaujal víc lidí než jen mou maminku... a jsem nominován na křišťálovou lupu do kategorie One (wo)man show... Za vaše hlasy předem děkuji :-* Co je křišťálová lupa? Anketa Křišťálová Lupa 2019 – Cena českého Internetu oceňuje nejoblíbenější a nejzajímavější projekty a služby českého Internetu... více na webu kristalova.lupa.cz Hlasovat můžete zde... :) Nevím, co by se stalo kdybych vyhrál... ale už jen samotné nominace si nesmírně váží...
Read More

DEN 34 – Dobrý den, stehy ven! Metelesku blesku a Sedáci u Chlumce

Ua Ua Uááááá!  Dneska jdu na vyndávání stehů… teda alespoň poloviny z nich… bojím se, že mi řeknou něco špatného… třeba, že se to blbě hojí nebo tak něco… čekání na poledne je nekonečný… Kačka do chatu potvrzuje, že operace skutečně bude spočívat v tom, že použijou její kost z lýtka… jsou tam dvě kosti... Jedna hlavní a druhá „zbytečná“ :D a není lepší náhrada kosti než jiná kost z vlastního těla… nicméně před operací ji navštíví plastický chirurg, který tu operaci bude provádět a vše vysvětlí… Koukám do zpráv a v žádostech je nová… oslovil mě redaktor blesk...
Read More

DEN 33 – Masáž, vozíček a poklopec…

Ráno vstanu a s překvapením koukám na telefon… hromada reakcí na článek... spousty otázek na Kačku a na pokračování toho, co se stalo… dost často je otázka stejná a tak odpověď posílám přes ctrl+c & ctrl+v… Ptám se Kačky, jestli nemá problém s tím to sdílet veřejně, protože se to nejspíš rozjelo za hranici našich přátel… Je s tím OK a vlna pozitivních reakcí a komentářů je skoro až léčivá… nicméně všechny fotky i texty jí stejně nechávám nejdřív schválit, a občas i uznám, že má pravdu a je potřeba ten text trochu upravit… :D Někdy je ten humor moc černej :D Stavují se naši…...
Read More

DEN 32 – Je po houbě, je to venku a je po domácí péči…

DEN 32 Hned ráno Kačka potvrzuje naší domněnku, houba je zažehnána… budou jí vysazovat antimykotika…  :) Taky se jí jeden z doktorů zeptal, jestli nechce psychologa, tak beru zpět včerejší výrok... psycholog vám je nabídnut... jen to trvá 32 dní od traumatické události… :) asi byl nějakej prázdninovej režim… Zároveň jí dali „pod“ nohu kostku, aby se jí začly rovnat šlachy… a rovná to i palec, kterej měla do teď nepřirozeně zkroucenej… prej to bolí, ale je to nutný aby mohla později vůbec došlápnout… a to rozhodně chceme! Chceme chodit! :) Nicméně prej nemá ještě opřenou patu, ...
Read More