DEN 96 – DVTV dříve, nepoznám stříbrnou a vysmátá večeře

Píšou mi z DVTV. Prej se jim na mě nechce čekat a jestli bych za nima nepřijel už 7. listopadu. To je za devět dní! Sice moc nevěřím, že se jim nechce čekat, spíš jim vypadl nějakej host, ale radši se oddám blažené nevědomosti. V rámci osobního rozvoje a vystupování z komfortní zóny na to obratem kejvnu a až po tom to říkám rodině.

Domlouváme čas. To není úplně snadný, když toho teď mám tolik na práci. Snídaně, dopolední flákání, oběd, odpolední flákání, večeře a trochu odpočinku na gauči. 

Abych stihl dojet do Prahy a zpět a neporušil přitom svaté pravidlo vycházení, tak rozhovor musí bejt ve tři a nesmí to bejt nic dlouhýho. Je domluveno. Bude ve tři. Prej si na mě počkaj.

Ségra se ten den sice vrací z Lisabonu, ale hodně pozdě. Nějakej odvoz mám zatím zamluvenej a detaily budu řešit až těsně před.

Dneska jedem navštívit Kačku a ta si poručila nějaký hadříky a šminky. Rozhodně to nenechávám na poslední chvíli, ale tak nějak se to stalo, tak že odvoz už čeká a já netuším, jakej svetr je ten správně stříbrnej, a už vůbec netuším, jaký kreslítko potřebuje. Takže na to jdu vyřazovací metodou. Pošlu jí fotku všeho a ona ať to na ní vyřadí.

Je rozumný to fotit předem. Když po mně chtěla nějaký hadry minule, tak jsem šel k ní do skříně a objevil jsem tam jednu bednu, kde byly hadry sice nesrovnaný, ale za to jsem tam našel plus mínus všechno, co chtěla. Pokud teda přimhouříme oči, když řekla legíny a já přivezl punčocháče. Což ona teda nepřimhouřila. Každopádně to byla bedna s vyřazeným oblečením. Takže se žádný plusový body nekonaly. Tentokrát jedu na jistotu.

Krom toho co jsem nenašel. Ale to už hledala i Kačky ségra. Marně. Takže tuhle prohru ustojím.

Hlavní je Kačce dát jídlo. To jí většinou vykouzlí úsměv na tváři.

Jíííídlooooo. 😍 

Já večeřím maminčiny bramboráky! Miluju!

Dobrou.

Líbí? sdílej… 🙂