DEN 95 – Úklid, kosa a ladný krok

Ráno jsem začal produktivně. Uklidil jsem si pracoviště. Není uklizený podle Kačky, ta by mi dala, ale na moje standardy je uklizený dost dobře. Je to náš jídelní stůl, takže tady komp nemá co dělat. Jenže mě nebavilo bejt zalezlej v děcáku.

Fotku, jak to vypadalo předtím, sem dát nemůžu. Ten stůl by na ní nebyl ani vidět.

Uklidil jsem teda i kuchyň, ale tu radši ani nefotím a nikam neposílám, protože to bych si od Kačky teprve vyslechl chvalozpěv.

Kačka se dneska učila, jak si sama bude bandážovat nohu. Ono na tom vlastně nic není, když se tou nohou dá hezky hejbat. Což se v jejím případě nedá.

Ani nevím, jestli pak zmákla i tu pravou nohu. S tím už se nepochlubila. Zato poslala fotku, jak je venku na vzduchu a užívá si teplý sluneční paprsky.

Úplně na mě z tý fotky sálá teplo. 😀

Já jsem taky venku, ale v jiným městě. V rámci pravidelnýho tréninku jsem si dal svoje (skoro) pětikilometrový kolečko. Tentokrát ale přes park a nechal jsem se i natočit. Snažil jsem se jít pěkně. Posuďte sami.

Za mě dobrý. I když je každej krok svým způsobem nepříjemnej a nepřirozenej. Fakt je. Tak i tak to je chůze. Chovám v sobě naději, že jednoho dne se to v hlavě přecvakne a nebudu muset myslet na každej krok, zpevňovat nohu, půlku, kyčel při jednotlivejch fázích kroku. A hlavně že to nebude nepříjemně tlačit. Není to bolestivý, jen nepohodlný. Asi jako chodit v dřevěný botě, která je vyřezaná na cizí nohu, ale vy v ní musíte zmáknout někam dojít. Jde to, ale příjemný to fakt není.

Když sedím na lavičce, abych si odpočinul, tak u mě zastaví paní a povídá. “No dobrý den, já jdu kolem vás už podruhý a musím se zeptat. Nejste vy ten Jirka, co píše ten blog? Já vás dneska přečetla! Mě vás přeposlala dcera, která žije na Novém Zélandu. Tak jen abyste věděl, jak jste čtenej!” Tak jsem paní moc poděkoval a jako vždy jsem nevěděl, jak na to vlastně reagovat. Na tohle nejsem připravenej. Ale bylo to milý.

Večer soucítíme s Kačkou. Paní z jejího pokoje se chce dívat na Zemana se Soukupem. Achich. Sluchátka sice má, ale klapky na oči jsme jí nepřibalili. Jak my to balení podcenili!

Dobrou.

Líbí? sdílej… 🙂

Facebook
Twitter
LinkedIn