Sobota. U Kačky je liduprázdno, tak “šla” do tělocvičny. Obvykle má v sobotu jen jednu motodlahu, ale je tam tak prázdno, že dneska prej zvládne koleno i kotník.
Má obrovskou radost z toho, že se na jedné z moto-dlah (kotníková) dostala na maximum. To znamená, že dlaha už dál protahovat ani nemůže. Tím ale není za vodou. Motodlaha jí tou nohou ohejbá za ni. Teď je ale taky potřeba, aby se Kačka do takovejch úhlů dostala i svépomocí. To je ale zatím dost omezenej pohyb.
Já jsem ráno klasicky vstal a provedl takový ty běžný ranní rituály. Pak si berlím k noze. Nasadím si ji. Nutno podotknout, že to napoprvé nebylo. Dvakrát křivě. Jednou mi špička koukala moc dovnitř a pak byla zase hrozně vytočená ven. Každopádně neudělala po nasazení takovej ten aktivační zvuk, kterej vždycky dělává. A pak najednou při prvním kroku padám a zachytávám se kuchyňský linky. Noha se nezachovala, jak měla. Byla vybitá.
Kdo si totiž už dvě noci za sebou “nabíjel” nohu v nabíječce, která nebyla strčená do elektřiny? Takže ji dávám do zásuvky a začínám nabíjet. Netuším, jak dlouho teď musím zůstat o berlích, ale nedá se nic dělat. Venku je krásně a snad to vydrží i do odpoledne. Chci se jít pořádně projít. Na trasu, kterou jsem před nehodou běhával.
Kačka posílá hned několik rekordů. Nevím, ze kterýho mám větší radost, tak to vezmem hezky chronologicky. Ušla 35 metrů s berlema!
To už je pokrytá vzdálenost mezi naší postelí doma, lednicí s pivem a zpátky. Otvírák je po cestě.
Pak si ty berle dokonce odvezla na vozíku z dolní chodby do svýho pokoje. Spadly dvakrát, ale dovezla. S pivem tak tolerantní ale nebudu. Spadne jednou a jde pro nový, že jo.
Další novinkou, kterou se pochlubila do chatu, je zvednutí pravý nohy z vodorovný polohy.
Do teď to uměla jen z tý bílý kostky. Paráda!
To, že si pak ještě dala tři kilometry na ručním šlapadle a na jídlo už chodí výhradně pomocí chodítka, řekla jen jako okrajovou informaci.
Tak mě namotivovala, že jsem si (s nohou a jednou berlí) dal daleko větší okruh (i větší pivo), než jsem původně zamýšlel. Bylo fakt nádherně.
Domů jsem přišel absolutně vyčerpanej a propocenej, ale s parádním pocitem. Škoda, že večer patří fantomům. Ale namlouvám si, že to je o něco lepší, než před měsícem. A docela si v tom věřím.
Dobrou.
Líbí? sdílej… 🙂
Nebojte se nechat mi tu nějakej ten komentář :)