DEN 78 – U stolu šampionů, tejpujem jizvu a suší po uši

Pátek ráno. 

Včera mě Kačka trochu vystrašila jednou informací. A to že od jejich stolu odchází jeden pacient domů a prý řekl sestřičkám, jestli by to jeho místo nedali mně, abych jako seděl u Kačky. To je sice krásný gesto, jenže u Kaččinýho stolu sedí i hlučnej soused. A seděl by přesně mezi náma. No včera jsem si tím nenechal kazit náladu, tak jsem na to nemyslel. Přece jen to byl problém až dnešního pacholka.

A dnešní pacholek ještě nejde na snídani, takže to je problém až toho “za deset minut pacholka”.

TVL! “Za deset minut pacholek” se právě vrátil ze snídaně. Fakt sedím s ním. To byla tichá snídaně. Byl dost překvapenej. Mluvila jen Kačka a důchodkyně naproti.

Nastává klasika v podobě cvičení a protahování. Sem tam se potkáme s Kačkou na chodbě nebo v tělocvičně.

Kaččina fyzio mi dala nastříhaný tejpy ve tvaru malých obdélníků a dala mi za úkol zakulatit jejich rohy nůžkama, aby dýl vydržely nalepený. Že je pak použije na tu Kaččinu nejzapadlejší jizvu.

To je TA stehenní. Tu doktoři otvírali kvůli čištění od infekce tolikrát, že tam snad mohli rovnou udělat servisní dvířka v nějaký béžový barvě. Takhle tam má brutálně zapadlou jizvu. A to má hooooodně jizev. Na hezkou holku možná až moc. Co je u kluka věc k machrování, u holky z toho může bejt slušný trauma. Mně se jizvy naštěstí nehnusej a pár jí jich závidím. Každá vypráví příběh. Blbý je, že v tomhle případě víc než deset jizev vypráví jeden a ten samej hořkej příběh. Bere to statečně a jsme nastaveni tak, že hlavní je obnovit funkčnost nohy. Ale až bude chodit. A že bude ku*va dobře chodit! Tak zkusíme asi nějakou plastiku. Do tý doby nezbývá než mazat a masírovat. K tomu dostala hromady různejch pomůcek. Nejsou teda jen na jizvy, ale i k prokrvování.

Nejlíp to ale slouží k ohejbání. Pořád to totiž někam padá a musíte se pro to neustále ohejbat. A v případě Kaččinejch krámů se nejvíc ohejbaj moje záda.

Scházíme se zase u oběda. Tichého oběda s tichým hlučným sousedem. Jak dlouho tohle vydrží? Napětí by se dalo krájet na rozdíl od toho masa, co máme na talířích. Po obědě další cvičení a pak zasloužená sprcha. 

Dneska mám schválenou propustku až do neděle a večer jdu s klukama na running sushi. Yes!!! Těš se lososí rolko a smaženej krevete! 

Kačka bohužel propustku nemá, protože by to doma nezvládla ani s mojí asistencí. Třeba na záchod by se neměla šanci dohrabat. Mrzí ji, že se “neobětuju” a nezůstanu tady s ní. Je mi to blbý, ale slibuju, že v neděli přijedu brzo, ať si spolu užijeme alespoň nějaký hezký počasí venku.

Než odejdu, tak jí alespoň dělám společnost a nabídnu své manikůrní zkušenosti s kleštičkama.

V sobotu dopoledne jí fyzio domluvila extra cvičení, aby se tu úplně neunudila. A v neděli přifrčím. Loučíme se a já se jedu domů připravit na bežící pásy plný japonskejch dobrot.

Jsem. Narvanej. K prasknutí. Dobrou.

Líbí? sdílej… 🙂

Facebook
Twitter
LinkedIn