DEN 45 – Kyslík OUT, Draslík IN

Je 7:45 a přichází zpráva od Kačky… tentokrát to není audio nahrávka ale plnohodnotnej román! Už jen to, že od ní vidím takhle dlouhou zprávu, mi dělá velkou radost, protože to znamená, že otok zase ustoupil a hybnost (alespoň prstů levé ruky) se zlepšila… a taky že jo… píše, že se na JIPce líp vyspala… sestřičky tu prej jsou tišší, ale to je spíš tím, že na JIPce má každý svůj pokoj a tím pádem nevstává kvůli jednomu pacientovi celej pokoj, když se mu večer jde píchnout nějaká ta injekce třeba… Snídala banán a půlku tvarohovýho hřebenu… a já se bál, že bude zas celej den o vodě nebo vývaru… chuť k jídlu ale nemá… rve to do sebe jen proto, že ví, že musí jíst…

K obědu se už ale vyloženě cpe! Nejen, že snědla nemocniční file a kaši… ale ještě si nechala ohřát včerejší večeři od Páji… takže měla ještě lososa 🙂

Epidurál teď prý funguje výborně… zbavit se ještě hlenů a otoků, tak je snad i spokojená… 🙂

Po obědě už ji dokonce přestávají dávat kyslík… má prej dobrý hodnoty… pro změnu ale dostává draslík a ten je údajně hodně hnusnej na polykání…

Při cestě do rehabilitační kliniky se u ní stavujeme, ať jí zase trochu povzbudíme… 5 dní se pak neuvidíme…

Kačí píše, že právě vydávila jednoho draslíka… Chudák malej :/ A táta se do chatu chlubí, že on naopak jeden omylem vdechnul… a myslel, že to je jeho konec… Jenže jelikož víme, že to přežil, tak se mu akorát smějeme xD

Už ve dveřích vidím, jak je na tom líp… mává rukou, má správnou barvu, usmívá se… otok krásně ustupuje… prsty už má prakticky normální. V obličeji je vychrtlá, takže jako před operací… jen bříško má ještě nafouklé a na něm má dost napnutou kůži… ale i to brzy splaskne… paráda! Je na tom o 300% lépe… 🙂 Akorát jí teda zase vrátili kyslík… měla nízký hodnoty… a asi jí v tom kyslíku posílaj i něco, aby podporovali vykašlávání hlenů…

Takže chvilku povídáme… usmíváme se, protože už i Kačka věří, že to všechno bude dobrý a bude čiperná… a hlavně je to pravděpodobně poslední operace… teď už jen rehabilitace! 🙂 A tím pádem jakýkoliv pokrok, který od teď udělá, nebude vynulovanej další operací… boží!

Naši posílaj do chatu krásný fotky z Madeiry… Všichni doufáme, že si tam odpočinou, ale jak je známe, tak přijedou ještě víc unaveni… vůbec neuměj odpočívat… po mně nejsou…

Od Kačky odcházíme s velmi dobrou náladou. Ve svém dočasném útulku musím být do 19 hodin, jinak by mě sestřička přetáhla domovním řádem 🙂 To není vtip… věřím tomu! Sedm výtisků, zamotat do ruličky a jít po hlavě nebo po koulíchenách!

Tenhle víkend jsem úplně ignoroval bolest… vše se točilo kolem Kačky a hlava neměla čas myslet na nedůležitý věci… a teď, když nad tím tak přemýšlím, tak to docela bolí…

Dobrou…

Líbí? sdílej… 🙂

Facebook
Twitter
LinkedIn