DEN 4 a 5 – opiát je můj kamarád

Pondělí…

(Stále jsme se s Kačkou neviděli, a to prý leží ve vedlejším pokoji, jenže oba jsme „přivázaní“ k postelím…znám jen od rodiny přetlumočený její stav, kompletně fixovaná (lešení) noha od stehna až k palci, chybí ji podstatný kus stehenní kosti (tříštivá zlomenina)… zlomená ruka kousek nad zápěstím… víc nevím.. prý to nese dobře)

Ležím na lůžku a přemýšlím, jak se chodí na velkou… od sestřičáka zjišťuji, že si zavolám o podložní mísu a na ni si lehnu… ty vole… s*át v posteli.. v leže… s minimálně dalšíma dvěma pacientama v pokoji…ach jo… to bude těžký přesvědčit hlavu, že to je ok…

Naštěstí se mi zatím nechce…

Den probíhá v pohodě, návštěvy nosí hromady jídla a pití.. a darů…poprosil jsem o špunty do uší. dostal jsem 7 druhů špuntů všech možných tvarů, velikostí a chlupatosti a jeden tampón.. asi abych ucpal všechny díry…

Přichází noc [„DRŽ HUBU“]…

22:59 jde to na mě! – volám o mísu, horko těžko se zvedám aby ji pode mne šoupli…sestřička odchází aby mi dala potřebné soukromí

Paráda mám průjem… ten koktejl medikací mi v žaludku nadělal slušnou paseku a první pevné jídlo (mimo hadičky) mu dalo pěkně zabrat..

00:00 – volám si o misku… průjem trvá
01:00 – volám si o misku… průjem trvá
02:00 – volám si o misku… průjem trvá
03:00 – volám si o misku… průjem trvá
04:00 – volám si o misku… průjem trvá
05:00 – volám si o misku… průjem trvá
06:00 – volám si o misku… průjem trvá
07:00 – volám si o misku… průjem trvá
07:15 – kluci snídaj, já si volám o misku…
08:00 – snídám.. rohlík s máslem… kvalitní strava… aby s člověk v nemocnici uzdravil a nabral sílu…
9:00 – stavuje se za mnou fyzioterapeutka, dostal jsem růžovou činku na posilování a nějakou gumu (theraband).. ukazuje mi co můžu a mám dělat a nastiňuje mi blízkou budoucnost.. další krok je si sednout… ale to až někdy příště…
10:00 kolega má návštěvu, je hrozně otravná a jejich rozhovor mě strašně unavuje, baví se o lécích a zranění a všechno co jde vyslovuje špatně.. mám chuť je zabít

Končí mi efekt opiátu a tak si říkám, že si zavolám o novou dávku. Než to ale provedu, někdo ťuká na dveře…

Přichází doktor, za ním sestřička s pojízdným stolečkem plným obvazů a mladík kterej se na mě podivně usmívá… čeká mě převaz na lůžku..mlaďas mi zvedá za konstrukci nohu jako by to byla kapota auta a drží ji ve vzduchu… 

Ty VOLE! nastřihli obvazy a  začali je strhávat…komplet.. až na „kůži“ a to rozhodně všude kůži nemám.. části obvazů jsou fest nalepené na masíčko a vše trhaj.. mám slzy v očích a potím se jak při půlmaratonu. Promačkává mi místa, kde mi šrouby vedou do nohy, aby se masíčko odtrhlo od želez.. chuťovka… 

A teď přichází dezinfekce… přeju si abych omdlel a nevnímal to..ale to ne… jsem tak vyčerpanej, že už mlaďasovi nedokážu dál pomáhat a držet nohu svým zatnutým svalem a povoluji…

Začíná balení… to je úleva… i když to pálí jak čert… zabaleno.. odcházej.. a sestřička mi píchá opiát…

Opiát zabírá…

Přicházej kamarádi… dostal jsem hromadu zajímavých magazínů a pak časopis „ČESKÁ LOŽNICE“ a to nechceš! Nechci být žalován za bodyšejming ale tohle je fakt nechutný…. těm holčinám chyběj už jen chkupy v podpaží a vypadaný zuby… nicméně fotku s časopisem jsem si musel udělat… 

Bez ohledu na časopis jsem si vzpomněl, že zjišťuji, že erekce s cévkou není nic příjemného..to by mohl být problém.. sex jsem už nějakou dobu neměl 😀

Jsem unavenej..dneska se potřebuju pořádně vyspat!

Skvělý… mám nějakou divnou reakci na léky a nespím.. ani minutu…

Tak cvičím.. sedám si, převaluji se na boky a vymýšlím nové polohy a čekám na ráno…

Líbí? sdílej… 🙂

Facebook
Twitter
LinkedIn