DEN 118 a 119 – Perníkovej Vietnam, lupa a spisovatelka

DEN 118

Mezi naše společný ranní rituály už patří převaz.

Už jsme poučený a nestahujeme to tolik.

Potřebuju nový chytrý hodinky. No potřebuju. Chci. Chci si udělat radost. Už delší dobu o tom přemejšlím. Ty poškozený hodinky z nehody jsou napůl funkční někde v šuplíku. Jsem docela nahnutej k nákupu jablečnejch. Škoda, že jsou hranatý. Nicméně funkčností s iPhonem excelujou. Naštěstí jsem rozumnej a beru si “jen” trojkovou verzi a né ty nejnovější pětky. Totiž většinou, když vybírám elektroniku, tak začnu na absolutním minimu toho, co od té věci opravdu potřebuju a propracuju se až k nejdražším modelům. A ten pak nutně musím mít. Tady jsem ale udělal výjimku, protože se mi jejich tvar fakt nelíbí a desítku za ně dát nehodlám. Za polovic jim ale šanci dám. Objednáno. Už aby přišly. 😀

Na odpolední procházce jdu kolem burgrárny, kde dělali výbornej BBQ burger. Zděšeně koukám do výlohy, že je celá provozovna vyklizená a je zavřeno. Na dveřích je nějaký lejstro s nápisem bistro. Hmmm. Jdu blíž, abych si prohlídl, jakej pajzl tam otevřou teď. Ty jo! Vietnamský bistro!

Pecka! Konečně vietnamský polívky a nudle v Pardubicích! Doufám, že to budou umět. Do teď jsem se pro vietnamský jídlo stavoval vždy při cestě do Hradce. Konec konců se tam stavím i zítra cestou od protetika.

Posílám fotku letáku do rodinnýho chatu, protože jsme tak nějak všichni milovníci týhle kuchyně. Kromě nadšených reakcí dostávám i čouda od ségry. Jak dlouho prej ještě budu nosit kraťasy. Ta si teda všímá věcí! A mamka se hned nabízí, že mi nakoupí zimní oblečení. Jako bych snad nosil zimní oblečení. Jarní bunda to jistí. Zimní jsem si oblíkal jen na hory.

Ten protetik bude zejtra jak na zavolanou. Kus protézy se dneska večer odlomil.

Pro dnešek vše.

DEN 119

Ůůůůůůůůůůůůů. Dnes je vyhlášení Křišťálový lupy.

Brácha posílá odkaz, kde to bude možný sledovat online. Víte jak, nevěřím, že bych porazil fanouškovskou základnu TMBK, tolik vás opravdu není, ale on sám mě několikrát zpropagoval a pro mne je to veliká pocta. Člověk, kterýmu v jeho kolážích není téměř nic svatý, mě podporuje! Achievement unlocked! Do večera času dost a mě toho dost čeká. Především dostat novou nožku. Teda spíš stejnou verzi, akorát míň popraskanou. Ideálně nepopraskanou.

Jedu na protetiku. Doufám, že to tam nebude na celej den. Po příjezdu už nestíhám ani dojít k recepci a dámy už mi vytáčej protetika a ohlašujou mu můj příchod.

Ukazuje se rovnou s novým linerem. Ten starej prej vyreklamuje. Rozbil se v záruční lhůtě. Tak se docela divím, že takový jméno jako Otto bock vyrábí něco, co tak málo vydrží. Prej se ale jedná o hodně čerstvej produkt a očividně to je potřeba ještě poladit. Nicméně to, jak jsem to protrhl já, ještě neviděl. I protéza  prasklá na dvou místech. 

Prej jsem slušnej tester. Takhle aktivních amputářů tam asi moc nemaj. Mrzí ho, že jsem nepřinesl i ten odlomenej kus protézy, líp by se mu modelovala nová. Ale ta už je bohužel v tříděným odpadu. Po pár hodinách máme hotovo. 

Moje nová protéza má tmavej spodek, konečně to nevypadá jako obvaz. Super! 🙂

Cestou domů ještě zastávka pro pár bún bò nam bô a nějaký phóčka. Na oběd jsou totiž pozvaní naši a já vařím. 😀

Přichází noc. A tak ladím přenos křišťálovky. Když tak sleduju moderátory a jejich on-stage program, tak trochu přestávám litovat svou absenci. To předávání takhle v prohlížeči vypadá docela garážově pojatý. Na to, že vyhlašujou to nejlepší, co se na českým internetu děje. Třeba jen nechápu koncept nebo jsem nějak jinak nalazen. Bez zvuku čekáme na mou kategorii. Vyhlašujou to na přeskáčku a ne podle hlasování, takže netuším, kdy bude one (wo)man show na řadě.

Je na řadě! Vyhrál TMBK. 🙂 Gratko. Druhej Hejlík s jeho gastromapou. A kdopak se nám to umístil na krásném třetím místě? xD

Hmmmm pacholek.cz! Ty vole! Chemickej odpuzovač. To mě po*er. 😀 😀 😀

Tenhle “překlep” mě hodně pobavil. Za mě asi nejlepší vtip tohodle galavečera a brácha to hned komentuje.

Čekám, kdy mě marketing z pacholek.cz konečně osloví. Mamka by totiž velmi ráda otestovala ten jejich odpuzovač kun. Jinak já pořád čekám, až se ozve Škodovka se superbem. Obojí je asi marný. 🙂

No nic. Jsem třetí. Paráda! 🙂

Když jsem pak viděl fotky z afterparty, tak jsem ještě víc rád, že jsem tam nebyl. Netuším, co bych tam dělal. Sociální networking je moje nejmíň oblíbená disciplína.

Kačka dnes po delším zvažování zveřejnila svůj první článek. Psaní ji bavilo a bála se, jak to bude přijato. Mně je jasný, že dobře, protože o to čtenáři škemraj už pěkně dlouho. Když po zveřejnění vidí, jak tam naskakujou komentáře, je nadšená.

Dobrou.

Líbí? sdílej… 🙂