DEN 56 – Pacholeg

Paní, co Kačce přistála včera na pokoji, se v noci postarala o velkej rozruch. Prej měla zakázáno vstávat… Což vzhledem k očividným výpadkům krátkodobý paměti není moc rozumný řešení jí to “jen” slovně zakázat… 😀 Takže v 1 ráno vstala z postele a chtěla zhasnout. Ono ale nic nesvítilo… Jen prosvítalo světlo z chodby, možná nedovřený dveře… Všimla si toho spolubydla (pokud jsem to ještě nezmínil, tak na pokojích jsou téměř vždy ve třech) a zazvonila na sestřičky, ať ji jdou vrátit do pelechu. Ale místo jedné sestřičky přišli všichni, kdo měli ten večer službu, aby jí “vysvětlili”, že fakt nesmí vstávat… Pěkná podívaná to prej byla… A Kačka to vše zaspala, protože si půl hodiny předtím vzala prášek na spaní 😀

Jinak Kačce dnes začnou rozhejbávat koleno pravý nohy… Tak je zvědavá, zda neporuší zaldiarovou abstinenci…

Když něco hledáte doma, je to většinou ve škvírách v gauči, za ledničkou (a to máme vestavěnou) nebo to je uklizený manželkou, takže to najít vlastně nelze. Když ale hledáte něco v nemocnici, jako Kačka hledala dneska ráno sluchátka, tak po dvou hodinách zjistíte, že na tom sedíte.

Je devět hodin, čtu o pátrací akci století a přitom jsem už v ordinaci protetika. Kromě zástupce z mojí protetický firmy tu je i protetik přímo z Ottobock od Plzně. Jejich PR [Pí-áR] ho vychválil až do nebe, takže mám obrovský respekt z toho, že tu je kvůli mně. 🙂 Ottobock je přesně ta firma, která vyrábí moje vysněný Genium X3 kolínko. A nejen že přijel, aby mi vytvaroval lůžko, navíc s sebou veze bionický koleno KENEVO, který mi na půl roku půjčí, abych se na něm naučil a nemusel se patlat s mechanickým kloubem!!!

KENEVO je kloub nižší úrovně, ale i tak se jedná o bionický koleno! Je výkonem vhodný spíš pro seniory nebo jim pohybově podobný lidi… ale na učení je to rozhodně lepší než mechanika… mi bylo řečeno… Nikdy jsem neměl jiný koleno, než svoje vlastní…

Seznamujeme se a říkáme si, jak to dneska bude vypadat. Nejdřív dostanu liner [lajnr]. To je taková gumová šprckguma, do který se noha navlékne. Trochu ji to tvaruje a hlavně to usnadní navlékání protézy… Pak bude na mně a mojí noze, jestli bude finální protéza (za rok) nošena s linerem nebo bez něj… bez něj je prý daleko lepší citlivost v noze. Pak uděláme sádrovej odlitek nohy a oni z toho sestavěj kompletní protézu… to bude ale trvat, takže si zajdu na vyšetření ke zdejšímu doktorovi a pak mám asi tři hoďky volno… to skočím se ségrou na oběd a pak kolem jedný zpět a začít zkoušet hotovku.

Takže se svlékám… Stříhaj liner podle mých třísel, aby to dobře sedělo a ukazujou, jak ho nejlíp navléct.

Taky tam nakreslil čárky, ve kterých budeme měřit obvod… respektive porovnávat úbytek otoku… 🙂

Nechávaj mě čekat v ordinaci bez dozoru, tak si dělám nějaký špionážní fotky, ať z toho všichni něco maj.

Zatímco se připravuje místo u “stojánku na pacholka”, já se navlékám do dvou vrstev sádrovacího úboru… spodní vrstva zakryje mou nahotu a vrchní vrstvu ze mě svléknou i se sádrou… Připadám si jak prehistorik (kdo si tu hru pamatuje?), takže prosím o vyfocení xD

Udělal jsem tu chybu a fotku poslal pro pobavení i jednomu mentálovi (není to mentálně zaostalý člověk, nebo… no není to černé na bílém), takže se mi vrátila obratem zpět…

Stavím se ke stojanu, protetik si bere stoličku a začíná namáčet proužky sádrových obvazů a přikládat mi je na nohu. Po pár minutách je výtvor hotov a já svlékám jednu vrstvu prehistorika.

Pak se mě protetik ptá na druhou botu, tak říkám, že druhou sebou nemám. Naštěstí má stejně velkou nohu, tak mi půjčí svou pravačku. Ale neodejdu díky tomu “po svejch”. 😀

Loučíme se a dáváme si sraz za cca 3 hodiny. Jdu tedy na vyšetření a se ségrou čekat než nadejde čas na další protézování.

Kačka mezitím ohejbala pravý koleno a k jejímu údivu to ani moc nebolelo. A co víc, stará paní z pokoje bude přemístěna někam jinam a dostanou místo ní mladší 🙂 Ještě než stihla odejít, tak se ta stará paní Kačce hrabala dvakrát ve stolečku v domnění, že je její… :DD

Takže Kačka má svou dvacátou první sousedku… A začíná poptávat úpravy spodního prádla. Asi má v plánu začít se strojit, takže by ráda na pravé noze suchej zip, aby to přes ní nemusela navlékat a zvládla to levou rukou. Docela pochopitelný… já si oblékl spoďáry hned, jak se mi to podařilo přetáhnout přes končetinu. 🙂

Po-o jsem zpět v protetice a na chodbě čekám na zavolání. A čekám. A čekám. A za krásných čtyřicet pět minut přicházej s obří průhlednou cuketou v podpaží. Jdeme do zkušebny a dostávám instruktáž, jak se do toho navlíct. Je to jen ta stehenní část bez kolene, chodidla a tak. Oměří si, kde je potřeba něco ubrat nebo přihnout a zase mizí na třicet minut do pekárny. Tak říkám tomu místu kam chodí, protože se ten plast peče a nahřívá. 

Během čekání mi přichází několik zpráv o tom, že jsem nominovanej na křišťálovou lupu. Čumím na to, jak péro z gauče a několikrát to kontroluju. Anketu moc dobře znám a lupu jsem četl během svých studentských let, ale nikdy by mě nenapadlo, že tam někdy uvidím svý jméno, hustý. Než to stihnu vstřebat, tak se z venku blíží kroky. Protetik nese kompletní nohu!

Ukazujou mi, jak se do toho leze pomocí takzvanýho padáku, což je taková divná nákupní taška s jedním uchem na nohu. 

Jsem v ní. Dělám pár nejistých kroků. Kroků!

Protetik přes notebook nastavuje v noze jiný režim, aby mi tolik nebránila v pohybu. Rovnou mi tam dává ten nejtěžší, tedy s minimální pomocí. Ještě se mu tam něco nepozdává, a tak mi ji prej lehce upraví. To už má být jen chvilka. Tak píšu ségře, ať si pro mě přijedou. Naberou mě a pojedem za Kačkou.

Přišla upravená noha a asi deset vteřin po ní i ségra s přítelem, takže budou svědky mých prvních pokusů o chůzi s kolenním kloubem. PS: koukejte se mi do očí! xDD

Po chvilce mi protetik řekne, ať zkusím chůzi o berlích. Po pár nejistejch krocích už mi je zkušebna malá a tak vycházím na chodbu

Brácha: obličej moc zblízka

No ale protože musím půjčenou botu, narozdíl od nohy vrátit, tak to sundávám a domů půjdu po staru, takže po jedný… Za tu chvilku chození mi noha pěkně zapadla do lůžka a vyndat to bylo snad horší, než se do ní narvat…

Nakonec teda jen berem nohu na rameno a jedeme se pochlubit ke Kačce do nemocnice… 🙂

U Kačky popisuju moje zážitky a ona zase svoje. Musíme být dost potichu, protože Kačky nová sousedka je ještě dost rozrušená z nehody.

Doma si novou nohu pořád dokola prohlížím a najednou koukám, že má díru mezi palcem a zbytkem prstů :DD Takže dámové a páni! Představuji vám letní model Pacholeg 2020!

Jsem vyčerpanej ale plnej úžasnejch dojmů. Moc děkuju všem ottobočákům za nohu, že dělaj takový vychytaný věci. Ani náhodou mi chůze nepřipadá přirozená, ale je to chůze a věřím, že se to všechno bude zlepšovat neustálým opakováním. Jo a zítra zavolám do rehabilitačního, aby si mě vzali zpět. Doktor mi totiž při posledním “pobytu” řekl, že mám zavolat, až bude protéza perfektně padnout. A podle protetika padne perfektně právě tehdy, když je čerstvě odlitá.

Jako další z novinovejch portálů mě dnes oslovil idnes.cz. Takže to co vždycky… tentokrát navíc taky protože mafra, že jo…

Mou nominaci na lupu dost slušně provařil TMBK na jeho instagramu. Jakmile to zveřejnil, až podezřele moc lidí z našeho okolí mi o tom napsalo. Takže díky. 🙂

To byl den… Dobrou!

Líbí? sdílej… 🙂

Nebojte se nechat mi tu nějakej ten komentář :)