Probudím se. Ležím v posteli a přemlouvám se, abych vylezl… Chci se pořádně protáhnout, tak se zívnutím natáhnu ruce a promnu prsty. Prohnu se v zádech a pohybem hlavy zakřupu v krku. A nakonec ze všech sil propnu nohy do špiček a následně do pořádný fajfky, jenže tady se mi hejbe jen jedna strana peřiny. V tu chvíli mozek zbystří a přivolá fantomovky v plné síle. Tak si dalších 10 minut mačkám, natřásám a proklepávám pravou nohu. Pak si sednu na kraj postele a chvilku jen sedím. Éra motání hlavy při rychlém vstávání není zdaleka zažehnána a tak se snažím po důchodcovsku… pomaličku nejdřív jednu nohu a pak… pak jednu berli a pak druhou… s hekáním se dokolejbu do koupelny, protože kromě rozbolavělého těla mě dost bolí dlaně z každodenního berlování… přes noc se to sotva zregeneruje, takže ráno to je jak odrážet se přes modřinu…
S dalším heknutím dosednu na wc… mám tu pomocná přísavná madla… už dvakrát jsem letěl, protože sem si je nezkontroloval, zda pořád pevně přisávaj k obkladu a samozřejmě pevně nepřisávala…
Následují zuby a opláchnutí obličeje, kdy většina vody skončí na zemi okolo mě… i tak se ale do těla dostane potřebná energie k vyrobení snídaně… a hlavně kafe! A hned je ten den lepší…
Kačí začíná páteční den dobře! Přiběhl k nim do pokoje nějakej elegantní pán v civilu, ze kterýho se později vyklubal její ošetřující lékař… byl prej k nepoznání, vykolejilo to je i sestřičky a Kačka díky tomu zapomněla, na co se chtěla zeptat… ale řekl jí, že rentgen dopadl výborně… nevíme sice, čeho to byl rentgen, ale dopadl výborně! To je hlavní… Pak jí taky řekl, že pomalu začnou zatěžovat levou nohu… a to znamená jediný! Kačka se bude začínat stavět… BO! ŽÍ!!! (za tejden… za dva…)
Jo a sebrali ji cévku :DD Takže éra častýho volání o misku kvůli čůrání zase začala… A když zrovna netrůní, tak spamuje chat levnejma letenkama, takže už jí musí bejt rozhodně líp… 🙂
Já od rána intenzivně masíruju jizvu a snažím se utišit fantomína… navíc mě hrozně začlo svědit koleno… to který si nedokážu poškrábat… docela mi z toho hrabe. Škrábu si nohu po stehni dolů směrem k jizvě… už už jsem skoro u svědění v koleni a najednou tam je jizva a prásk… jsem na spodní straně stehna nad kolenem… a svědící místo jsem přeskočil… frustrující pocit…
Takže jsem zjistil, že když si prstem tlačím do jizvy se zavřenejma očima, tak se tím prstem dotýkám stehna zároveň z vrchu i zespodu…
Každou cestu po bytě je potřeba předem plánovat, jinak mě čeká vracení se kvůli každý prkotině… a že se hodně vracím… nejlepší je, když jsem v koupelně připravenej na sprchu, hadry ze sebe hozený rovnou do pračky, chytře tak přeskakuju zbytečnej mezikrok v podobě koše na prádlo, a nemám tu žádnej čistej ručník… takže hopsám (jo s potleskem, přiznejte se, kdo to doma zkoušel?) pro čistej ručník do skříně.
Kouknu na noťas a kupěj se mi tu zprávy typu “ať píšu rychlejc” a “kde je další den”. Někteří prej 20x denně aktualizujou web, jestli tam náhodou není novej den… No, to je vtipný, protože my to máme opačně 🙂 my naopak koukáme na starý dny a hledáme nový vzkazy… 😀
Kačka posílá video, jak dnes protahovala prsty… to je novinka… do teď se bála, aby si sama neudělala něco se zápěstím, které bylo o dva týdny dřív uvolněný z dlahy…
Hotová prstíková baletka… Já se mezitím zkulturňuju, protože se má stavit kámoš a poměříme síly ve fotbálku. Nikdy by mě nenapadlo, že budu hrát na PSku fotbal nebo hokej, jelikož to nesleduju ani v televizi, ale hrát to proti lidem co sedí vedle na gauči má něco do sebe… hlavně to faulování… a on je zhruba stejně marnej jako já, takže si oba docela dobře zahrajeme…
V jednu to balíme a háže mě autem do Živanic u Bohdanče. Moje společnost tam má celofiremní teambuilding… Ten bych normálně pomáhal organizovat a vymejšlet i já… ale mám teď dost dobrou výmluvu, k vyhejbání se povinnostem… 😀
Jsem z toho dost nervózní, protože jsem dostal echo, že mě tam chtějí představit dost hromadně… jako atrakci… a to je něco, co absolutně nechci. Takže přicházím potichu a zadem… naštěstí tmelící hry už jsou v plném proudu a tak si mě všímá pouze hrstka lidí… a pak další hrstka… a další… jsem atrakce :/ kam se postavím, vznikne kolem mne kroužek lidí, po chvilce dojdou témata a jen stojíme, tak vycouvu a založím tím novej kroužek… 😀 Opravdu nejsem takovej ten bavič, kterej sám od sebe sype z rukávu historky z nemocnice, takže jsem strašně rád, že si mě pod křídla vzali kolegové z marketingu a jsem s nima u stolu… dali mi do ruky počítač a dělám, že vyhodnocuju výsledky teambuildingu… přitom všichni víme, že na vyhodnocení pořadí týmů u takovýhle akce stačí v excelu funkce “random”…
I když jsem se na přípravě nepodílel, ač by mě právě tohle hodně bavilo, tak se to (dle mého) kolegům fakt povedlo… zábavný a nápaditý disciplíny, jak na hlavu, tak na fyzičku… 🙂 O to víc mě vůči nim mrzelo to, jak malá je účast… Z 250ti zaměstnanců přišlo jen cca 150… zbytek si vzal dovolenou, doktora, nebo museli zůstat v práci… možná tím někteří vyjadřovali svou nespokojenost… tím, že odmítli bezedný pivo, výborný jídlo zdarma a ještě se parádně pobavit s kolegy… slušnej protest… snad se jim v práci a na dovolenejch a u doktorů líbilo. Já si to užil náramně… 🙂
Jo a hudbu nám zajistil firemní právník, kterýho do dnešního dne neviděl skoro nikdo… a prej v tý kapele dokonce hraje… takže jsme skoro všichni čekali skupinu padesátníků v oblecích… a o to větší šok to pro nás byl, když to byla parta mladejch pankáčů a náš právník hrál na bicí… 😀 a hráli dobře! Dokonce jsme si na ně za bílýho dne i skočili… 😀 Byl to můj asi první veřejnej pokus o taneční kroky… 😀
Kačka ještě posílá fotku sloníka… ten mrzák má nutkavou potřebu padat ze stolečku, tak se mu našlo nové místo… Takhle dohlíží na celej pokoj… jinak k dnešnímu dni má Kačka už 16 tou sousedku…
Tak zase zítra… Dobrou
Líbí? sdílej… 🙂
Nebojte se nechat mi tu nějakej ten komentář :)