DEN 35 – Venčení, ubytování a nucená ordinace…

Vstávám se zazvoněním budíku v 6:30, to se mi ještě nestalo, většinou jsem vzhůru před šestou. Nestíhám snídani ani kafe, zobu prášky a balím si věci, aby na mě ségra nemusela čekat…má zpoždění (ucpané město) ale to neva, já vlastně nikam nespěchám, to ona pak musí do práce :)))

V autě koukám na telefon a čtu, že Kačka zná jméno doktora, který ji bude operovat to stehno… A vzhledem k tomu, že ona hoooodně dá na recenze, například my téměř nikdy nejíme v restauraci, která má na googlu míň než 4 a půl hvězdičky z 5 :D, tak recenze tohoto doktora jsou výborné! A to Kačce hrozně psychicky pomohlo… Pan doktor prej navíc dělá hezká prsa 🙂 Tak vtipkuje, že možná dostane kromě opravené nohy i nějaký bonus :DDD Sice jsem dolňák a to co má nahoře mi perfektně vyhovuje, ale když to bude větší, tak to holt bude větší, žejo… nějak se s tím poperu 😀 Mám velký ruce :DD No a taky dostala povolení, že může být s vozíkem vyvezena ven… na vzduch 🙂 takže jí rovnou slibujem, že odpoledne ji bereme na výlet před vchod do budovy :DD

Já dnes nastupuju do Hradce na rehábku a nevím, jestli se těším nebo ne… Jsem asi nervózní z toho, co od toho vlastně očekávat…

Od našich jsme měli informaci, že rehabilitace jsou budova 4… v areálu fakultky HK… tak tam přijedeme… Nápis na budově „Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku“ moc nesvědčí o tom, že bych se tu měl rehabilitovat… Takže voláme té hodné sestřičce, která nás sem zvala… Zjišťujeme, že rehabilitační oddělení jsou ve staré nemocnici… v jiné části města 😀 takže letíme pryč a hurá na správné místo…

Představa o tom, že budu ve chvílích volna navštěvovat Kačku se právě rozplynula… naopak to bude ještě komplikovanější… a to má za týden operaci sakra…

Jsme tu… Moc hezký areál to je… staré budovy… nádvoří je plné zeleně a stromů a jsou tu chodníčky a lavičky… krásný klid… to je paráda 🙂 A je to tu opravdu maličké.. jak tohle někdy mohlo stačit v Hradci jako nemocnice… to nechápu.. pak si ale vzpomenu, že vás hned po operaci vykopnou domů… tak tím by se to vysvětlilo 🙂

Vedou mě na pokoj.. Lenka (o které si myslí, že je moje přítelkyně) je stále se mnou… chce se ujistit, že mě nevykopnou 🙂 A nevykopli.. dovedli mě na hezký pokoj, kde jsou ubytováni dva milí starší pánové s obvázaným kotníkem a televize, větrák a vlastní koupelna s toaletou… pecka! Navíc mám postel u okna, takže budu ovládat klimatizaci v pokoji! 😀 Jsem bůůůůůh! Kosmickej bůůůh 🙂

Lenka se na to tady vůbec netváří… má takovej litovací výraz… jakože lituje, do čeho mě namočila… 😀 posílám jí domů (do práce), že to už dál zvládnu 🙂

Čekám na pokoji na instrukce a přichází paní, co tu je asi přes příjem a kartotéku… nemám sebou ani občanku ani papír s neschopenkou 😀 Tak se jen praští do čela…

…všechno dodám, slibuju… je milá. Každej tu je zatím milej… Takže papírování je hotové a já mám za chvilku sraz s panem doktorem na příjem… Jůů dostávám nemocniční čaj… tak si fotím přípitek na úspěšné rehabilitace… mňam… ten je sladkej 😀

Koukám u kolegů na postele.. jsou tam rozvrhy jejich procedur… od rána až do cca dvou až tří hodin tam maj jednu věc za druhou.. paráda! Bál jsem se, že to tu bude ztráta času, ale tohle vypadá akčně! 🙂

Je čas nechat se jít přijmout doktorem…

Pan doktor je zpočátku trochu odměřený, ale je to vtipálek, takovej ten vážnější vtipálek, ale smysl pro humor rozhodně má, to je hlavní. 😀 Čte si zdravotní dokumentaci a probíráme můj dosavadní pobyt v nemocnici… Odhaduje dobu rehabilitačního pobytu na 2-3 týdny (sakra! Kde je ten týden max. dva, jak ségra slibovala? :D)… Pak se bavíme o protetice… zda mám už někoho vybraného, když mu sděluji, koho mám, pozoruji v jeho tváři nechuť, ale radši se pro svoje dobro neptám, proč je nebrat. On se ale ptá, jak jsem na ně přišel… tak říkám, že mi tu firmu doporučili z Kladrub… a tomu teda sakra věřím… a tím se dostáváme k druhému tématu… kam pak s hotovu protézou… říkám, že bych rád právě do Kladrub… všude mají skvělé reference… výbavou jsou na tom nejlépe… Oponuje tím, že tato (hk) rehabilitační klinika je minimálně na stejné úrovni… a je pro mne i rodinu mnohem praktičtější být tady (kousek od domova) než v Kladrubech, které jsou přes 100 km daleko… v hlavě si říkám, co to povídá… vždyť jsou támhle kousek nad Přeloučí… Později zjišťuji, že Kladruby jsou dvoje… 😀 jedny s koníčkama… ty jsou blízko nás.. a druhé s tím ústavem… a ty jsou až za Prahou 😀 To skutečně trochu mění situaci… ale přesto trvám na Kladrubech… Pan doktor to akceptuje, ale nabídka prý platí, ať to promyslím… slibuji, že promyslím.

Jde si prohlédnout jizvu… říkám mu, že mi včera ve fakultce vyndali polovinu stehů. Jak tak na to kouká, říká že tenhle by ještě vyndal… támhleten taky… no… dobře… počkám s tím a vyndáme to příští týden, říká si pro sebe a sestřičku…

TYJO! Tak doktor, kterej mě operoval a zašíval, mě objednal na sundávání stehů až za tři týdny… a tenhle mi je vyndá příští týden! Doufám, že ví co dělá… 🙂

Jsem přijat do rehabilitačního procesu… odpoledne mě ještě čeká schůzka z mým fyzioterapeutem a ergoterapeutem… Teď mám čas… tak zajdu do jídelny… tady všichni pacienti chodí jíst jídlo (snídaně, oběd a večeře) do jídelny… nejí se na pokojích, jak v nemocnici… v jídelně je i skříň s knihama… tak do ní nahlížím a namátkou dvě vytahuji… jedna je motivační… a druhá je boží xD

Volá mi zástupce našeho právníka, že v pondělí mě navštíví vyšetřovatel (od policie) a zeptá se mě na pár otázek… to samé u Kačky hned po mně. Tak ať si zařídím volno na danou hodinu… 🙂

Jdu na pokoj čekat na oběd… sousedi spinkaj… přes den… ti se mají 🙂 Blbý je, že jeden z nich lehoučce chrápe… sice roztomile 😀 ale chrápe 🙂 a já nemám špunty do uší sakra!

Jdu na oběd… ostatní chráněnci na mě koukají jak na zjevení… Snižuju tady věkovej průměr z 80ti na 79 :D… Oběd mám dnes výjimečně jinou dietu než trojku… no.. jídlo vypadá šíleně.. ale je to jedlé 😀

Mamka se ptá, co má udělat k jídlu na večer, abych si spravil chuť… A brácha píše, že stačí dovařit rýže, že mi zbude omáčka od oběda xD

Kačka našla další skvělý recenze na toho doktora z Ostravy a nejen zvětšení/zmenšení prsou ale i úrazové stavy, takže je fakt ráda za něj 🙂

Po obědě vyrážím na schůzku s fyzio a ergoterapeutku mám nakonec až zítra.

Fyzio je úžasně milá… Mám pocit, že mě léčí už jen ta pohoda, kterou mezi náma nastolila při rozhovoru. Vysvětluje mi, co mě čeká… budu tu chodit v univerzální „interní“ protéze, cvičit, protahovat, pečovat o pahejl…mají tu svou posilovnu, která je otevřená každý všední den do tří a v sobotu dopoledne… Budu chodit do bazénu až se mi jizva kompletně zhojí… pecka! A třeba i nějaký speciální procedury budu mít… na fantomovky prej někomu pomáhá nějaký silný ultrazvuk…  No a zítra se sejdu i s ergoterapeutkou, která dělá mimo jiné i terapii se zrcadlem… 🙂 to prý na fantoma taky zabere dost často… moc tomu nerozumím, ale těším se, až to vyzkouším! 🙂 Jako cíl rehabilitace jsme si dali snížení fantomových bolestí… skoro se mi derou slzy na krajíček, jak moc si tohle přeju, abych ten cíl splnil… Fyzio vidí moje nadšení z každého zlepšení a říká, že si na mě každý den vyhradí půl hodiny, což je (jak jsem pochopil) velký nadstandard… a bude se mi věnovat.. extra cvičení.. lymfatické masáže, protahovačky, péče… boží… jsem z toho tady nadšenej! Z ní jsem nadšenej!

Jdu jí ještě předvést, jak zvládám schody s podpažníma berlema… nahoru pohoda a dolů na posledním schodu trochu zavrávorám, ale situaci zvládnu… nicméně mi doporučuje jezdit výtahem…  Říká, že mi dá francouzský hole místo tohodle, že si je většina lidí pochvaluje… ale to až zítra 🙂 Jo a taky chválí mou volbu protetiků… tak pak se v tom čert vyznej… 🙂 Odcházím teda vysmátej a pln očekávání z toho, co mě zítra čeká…

Kačka je v údivu z toho rehabilitačního výčtu, kterej píšu do chatu… tak ji ujišťuju, že jí to taky čeká ať se nebojí, že by o něco přišla 😀 Na to píše, že si zatím musí vystačit s vozejkem a jízdou „dokolečka dokola“ 😀

Kačka je po 35 dnech od nehody poprvé venku… na to se tak krásně kouká… 🙂 Takže se na to podívejte teď znovu! Beztak jste si nevšimli, že na na fotce na ní ze stromu kouká prase co? xD Takže dávejte pozor!

V areálu je prý nějaká kaplička a v ní je krámek… Tam se dá kdeco koupit… jenže tam prej pacienti chodí na pivo a jsou pak agresivní… takže se krámek zavírá 😀 za 2 dny xD Nechápu, že radši nevykážou pacienty co tam choděj lejt… asi to nebyl jedinej důvod… Ještě, že mám zásobování vyřešeno jinak… děkuju rodino a kamarádi :-*

15:48 – mám hlad… to by se mi doma nestalo 😀 Ségra prej byla celej den špatná, že mě přivezla do takovýho ústavu… 😀 Když jí ale teď říkám, jak jsem z toho nadšenej, tak se jí zjevně ulevilo… 🙂 Byla prej přesvědčená, že mě odpoledne veze domů s omluvou 😀

Kačka si pofňukla do chatu, že nechala ve štychu svůj basketbalovej tým… dnes jí měly začít tréninky…

Na starších je „krásné“ to, že jejich mobilní telefony se hrozně pomalu zvedají, a aby se to vykompenzovalo, tak dělají strašný kravál… takže když jim někdo volá (hned první den kolem 8 večer telefonát), tak vibruje celá místnost a zvuk proniká až do morku kostí… 😀

Jelikož nejsem největší frajer v pokoji, tak televizní ovladač nemám já a musím se přizpůsobit vůdci smečky. Nejdřív běží ulice a pak ordinace… naštěstí mi sestřička sehnala ty špunty do uší… hodná 🙂

Je 10 večer… a ten, který vládne ovladačem k TV nejspíš usnul… televize běží dál… jak se tahle situace řeší? 😀 Vyřešil to hlasitej výstřel 🙂

Dobrou noc 🙂

Líbí? sdílej… 🙂

Facebook
Twitter
LinkedIn