DEN 20 – Budou rehábky? pletu o stošest a Kačka začíná dlabat :)

Kačka hned z rána informuje, že jí teda berou jedny antivirotika na houbu ale nějaké další bude brát stále a dlouhodobě…čeká ji převaz bez narkózy a seberou ji výživu.. takže musí začít pořádně bagrovat mamčiny a Pájiny výtvory 🙂 s tím asi problém nebude… ale ty obědy tady moc nedává.. někdo je tady pěkně vybíravej… 😀

Prý se má dnes stavit hlavní rehabilitační lékařka.. tak jí musím pořádně vytěžit… jak se o to starat, jak masírovat, jestli budu někam docházet na převazy.. kdo mě naučí bandážovat atd.. je toho hodně co neumím a dost mě to znervózňuje…Rodinu samozřejmě nejvíc zajímá otázka.. zda bych nemohl přejít rovnou na rehabilitační oddělení… i kdyby jen na pár dní…abych si vše zkoušel pod dozorem a měl jistotu, že to dělám správně… Protože všichni známí, z podobného oboru, které máme, jsou takhle brzkým propuštěním stejně překvapení jako my…

Přichází paní doktorka z rehabilitačního oddělení… Podle ní je v pořádku jít domů vše už prý umím… vysvětluju jí, že ne, neumím 😀 a tak mě utvrzuje v tom, že umím 😀 (zeptejte se mých sousedů, ten rozhovor takhle skutečně probíhal.. a nejen se mnou :D). Nakonec jí tedy přemluvím, aby za mnou došel fyzio a já si nechám vysvětlit vše v čem se cítím být nepoučen (to je vše) a že od ní tedy víc nepotřebuju 😀 na nějaký pobyt v rehabilitačním středisku HK vůbec neslyšela.. ani na ambulantní docházení sem tam… pokud něco chci, tak ať jdu do soukromého sektoru a zaplatím si to… no tak to asi dopadne..ale ty vole… trochu se mi bourá představa o českém zdravotnictví…

Jediná dobrá zpráva je, že mě doktorka napíše do zprávy, že doporučuje pobyt v rehabilitačním ústavu v Kladrubech… to potřebujeme, aby mi tam udělali místečko a já tam rovnou naběhnul s protézou… 🙂

Přijela lékárna.. řekl jsem jim, že bych dneska chtěl zkusit něco slabšího, protože to nijak extra nebolí… tak jsem dostal brufen… takovej ten prášek, co si vezmete když vás trochu bolí hlava.. ale na před týdnem oříznutou nohu? No uvidíme 😀

Balím si pletení do baťůžku a jdu na návštěvu vedle… sám si dokonce přisunu židli přes celý pokoj… není to nijak elegantní pohyb, ale mise splněna! Ještě si dáváme pusinku a Kačka je po ní celá omámená a chce další 🙂 tak jí tam ještě jednu pošlu, ale ne moc ať si nevytvoří závislost.. na to je prej pozdě říká 🙂

Nechávám Kačku povídat a já kejvu a spokojeně ztrácím oko za okem … nicméně to nevadí.. protože jich hodně nových vytvářím… ani nevím jak…

Odcházím na obídek, a že se odpolko zase stavím…Po obědě přichází Kaččin převaz.. doktoři říkají že noha je pěkná, jí se to moc nelíbí a svoje postřehy nám sděluje.. posílám ji fotku svého baseballového míčku a jestli je její noha ošklivější než ta moje.. nemluví se mnou xD dnes asi nebude obědvat 😀

Každopádně to vypadá, že houba byla jen na povrchu a že se nedostala do tkání, takže platí 3 týdny čekání a pak se bude řešit chybějící kost… má hodně jíst, snažit se cvičit a být pozitivní… a to je přesně úkol pro nás.. pro rodinu 🙂

Beru si míry jejího krku (jako by to snad mělo vliv na výsledek xD) a už vím, že výsledek mého snažení bude šála pro kačku… ale klubíčko rychle dochází a mně už zbývají jen 2 dny v nemocnici… musím přidat… tenhle projekt dokončím…

Obědváme… Kačka se svou levačkou zase prej víc dala na svého andílka než do pusy…

Doktorka (rehabilitační, ta se kterou je ne zcela přímočará komunikace) mi přinesla zprávu a dala se do řeči s kolegou.. po 20 minutách už se zvyšuje hlas na obou stranách. Kačka se v chatu ptá co se u nás děje.. slyší to přes zeď 😀 po dalších 10 minutách se oba slušně poslali do oněch míst a shodnou se, že se neshodnou… 😀

A odpoledne má přijít fyzio, která tady umí bandážovat nejlíp a naučí mne to.. plus polohování a otužování pahejlu a ošetření jizvy… 🙂 těším se..

A vyhlížím jí 🙂

Kačka posílá fotku posledního výživového pytlíku… 🙂

A já jsem se rozhodl poprvé se zahalit… mám na sobě spodní prádlo a i tričko a kraťasy… zvláštní pocit.. stát se znovu člověkem…

Taky předávám rodině info od protetika.. moje první koleno bude elektrické.. sice nějaký ořezaný model bez velkolepých funkcí, ale i tak elektronické… to je pecka.. a tu bionickou mi holt přinese Ježíšek k Vánocům, mrknu potom na heuréku kolik stojí…

Shodou náhod mi někdo posílá printscreen vzkazu od člověka, kterému ukradli auto… a prosí v něm o navrácení protézy… auto ať si nechaj, ale tu protézu potřebuje… prej se hodně kradou… takže si nechám udělat piercing do pindíka (kroužek) a přidělám protézu řetězem k němu… no řetězem.. spíš takovým řetízkem… nebo provázkem… hmm možná vlascem… a dost pacholku! Nepodceňuj se!

Večer ještě přichází fotka od ségry z dovči, respektive Vojta vzkazuje, že tohle koupíme, vyženeme to do štoku (přidáme patro) a budem jezdit na ryby… #svihalcinatripu :))))

Tak to je pro dnešek vše deníčku, nazdar zítra

Jo a šála teď vypadá takhle… 😀

Líbí? sdílej… 🙂

Facebook
Twitter
LinkedIn