Vánoce!!! 🙂
Původně jsem tenhle den chtěl před blogýskem trochu utajit. Je to takový už hodně osobní a odhaluju tím i soukromí rodiny, ale nakonec jsem si řekl, že něco přece jen napíšu, stejně je už všechny znáte. 🙂
Vánoce u našich jsou vždy ve znamení přebytku. Je tu předimenzovaný úplně všechno. Jídlo, pití i dárky. A to i přes veškerou snahu o zavedení regulací. Mami!
Tyhle Vánoce jsou ale přesto trochu jiný. Kačka o berlích, já s protézou a taťka pajdá snad nejhůř, protože má rozvoraný obě nohy. Tím spíš platí včerejší pravidlo, že cokoliv se letos nepovede je automaticky označený za “přiměřený” naší nedokonalý posádce plný kosmetickejch nedostatků.
“Mamčin” stromeček musíme znovu narovnat. Od včerejška se totiž zase trošku počochnil, je potřeba ho narovnat a natočit na “pohledovou” stranu, která se v tomhle případě fakt těžko hledá. xD
Znovu se rozjíždí vtipkování na mamčinu adresu. Kromě toho, že je stromeček křivej, tak má zhruba v půlce svý vejšky obrovský mezipatro bez větviček. A aby toho nebylo málo, tak má v mezipatře takovej zajímavej přírodně-genitální úkaz.
Groot líbí!
Ještě štěstí, že se stromečkem dá otočit. To sice vyřeší jen tu přírodní nahotu ale lepší, než nic. Schválně, jestli si všimnete toho mezipatra.
Každej se nějak zapojuje do práce. Ehm, každej. Někdo to má na háku a zabral si pro sebe gauč.
My, co makáme, potřebujem pauzu. Je čas na kafe a brácha mi vybral lžičku “na míru”.
Kde udělali soudruzi chybu? Tahle se asi už přespříliš krát použila na otevření zavařovaček. Kosmetický nedostatky jsou všude okolo nás. Snad nezačnu z nostalgie sbírat rozbitý věci.
Kačka si řekla, že zkusí francouzský hole. Tak jsem jí je trochu upravil na její vejšku a tohle jsou její první kroky s franckama.
Úplně ideální to není. Ale je fajn, že co nevidět nebude muset bejt zavěšená pouze do podpažních berlí. Píšu pouze, protože chodit jen o francouzskejch taky není žádný výhra. Ruce to taky pořádně namáhá a je někdy fajn vrátit se zpět na dlouhý klacky.
Jdeme večeřet!
Na tohle jsem se těšil takovou dobu. Né na dárečky, ale na to žrádlo! Vyzobat maso z trojobalu a pak naložit bramborovej salát na křupavou strouhanku a to je to nejlepší! Nejvíc nejlepší je, že ségra strouhanku v takový míře nejí, takže poměr ryby a strouhanky se mi v průběhu jídla na talíři ještě vylepšuje.
Jsem narvanej k prasknutí. Nelituju ničeho! Ježíšek už naježil pod stromeček, ale nikdo nemá sílu jít rozdávat. Vždycky to dělá nejmladší. A zatím vždycky to tak dopadlo na bráchu.
Trochu jsem mu to za mlada záviděl. Protože on takhle rozdával dárky ostatním a sám nestíhal rozbalovat svoje, takže my už si vše rozbalili a jeho to teprve čekalo. 😀
Čím jsme starší, tím spíš se naše pozornost přesouvá k těšení se na dobrý jídlo a společnost rodiny. Takže první se pod stromeček vrhá Rubka. I ona tam má naježeno.
Po rozbalení všeho začíná konečně ta správná pohoda. Víno, pohádky, stolní hry a testování dárečků. Kačka zkouší nový papuče.
To aby si v Kladrubech měla v čem rozbít hubu asi.
Dobrou, vy naši Ježíšci.
Líbí? sdílej… 🙂
Nebojte se nechat mi tu nějakej ten komentář :)