Dávám to sem miniaturní, protože vy se mi pak zamilujete do nějakýho designu a já ho nakonec nevyberu pro hithit. Prostě to budete muset nějak překousnout. 🙂

Kačka si spolu s fyzio stanovily cíl, že přejdou na francouzský berle.

Já mám dneska pro změnu od stereotypního nicnedělání a domácího vězení zas nějakej program. Jedu navštívit hasiče. Tentokrát chrudimský! 🙂 Veze mě tam spřátelenej pardubickej hasič. Takže zase nakupuju chlebíčky a jedem. Tentokrát tam má bejt kompletní směna, která zasahovala u naší nehody. Takže bude rozhodně o čem povídat. V Pardubicích to bylo jen zahřívací kolo.

Cestou do Chrudimi jedem přes místo, kde se stala nehoda. Ještě nedávno, když jsem tudy jel s našima, tak na asfaltu byly vidět rejhy a čáry. Teď už je to všechno sježděný a po karambolu několika aut a motorky není ani památky.

Přijíždíme do hasičárny a vítá nás vysmátej velitel. Vedou mě po schodech do zasedačky. Musím říct, že chrudimský hasiči maj o hodně hezčí zázemí. V Pardubicích jsme seděli v nějaký kuchyňko-jídelně na nepohodlnejch židlích. Tady maj pohodlnej obývák s houpacíma Vladko-křeslama, obřím konferenčním stolem, plochou TV a vitrínou plnou různejch pohárů, diplomů a sběratelskejch předmětů.

Okamžitě se pouštíme do povídání. Od začátku je atmosféra víc než přátelská a je vidět vzájemnej obdiv. Jak můj vůči nim, tak i obráceně. Pokud jsem si ho teda jen nenamlouval. 😀 

Většina z nich (a zejména jejich manželky) čtou blogýsek, takže maj cca měsíc starý informace o tom, co se s náma děje. Tak jim doplňuju informace. Taky ukazuju co bionickej kloub umí a hlavně co umí ta noha, kterou nutně potřebuju.

Ptaj se na všechno okolo zotavování, pojišťovny a samozřejmě Kačky. To je velký téma. Takže jim říkám co a jak. Oni na oplátku popisujou, jak na ten den vzpomínaj a hlavně jak je pro ně vzácný, že jim někdo přijde poděkovat a maj tak možnost zjistit, jak se daří někomu, komu pomohli. Hodiny utíkaj jak voda a venku už je tma, ukončujeme debatu a se všema si podávám ruce. Jdeme se hromadně vyfotit do garáže a znovu se loučíme. Mám moc pozdravovat Kačku a mamku. Je to dojemný. Drsní chlapi ale zároveň plní empatie. Prej ty fotky budou i někde online přímo od hasičů, takže je od nich nechci a použiju to, co sami zveřejněj. Až to zveřejněj.

Jedem domů.

A dobrou… 🙂

DEN 149

Dneska přijede Kačka z Kladrub na vánoční odpočinek. Dopoledne má ještě cvičení a pak ji vyzvedává její ségra s rodinou. Měl bych začít uklízet. Ale tohle jsme tu už jednou řešili. Má vůbec smysl teď zabít dvě hodiny úklidem, abych pak slyšel, že tu máme bordel, že tu shnijeme a budu stejně uklízet další dvě hodiny? S dozorcem v patách. Takže jen vysaju a nahrnu přebytečný věci ze stolů a podlah celýho bytu do děcáku. 

Kačka se už i s odvozem blíží, tak vyrážím do města koupit její oblíbený vietnamský nudle.