Březen – Noha cvaká! Pachopivo! :D Korona, kostička, koleno a křižovatka

Je prvního března a telefon mi pípnul, že pro mě má “sportovní” statistiku za únor.

Na “běžeckým” pásu v posilovně jsem nachodil 123 km. To by šlo. Až to jednou zase pípne a ukáže, že mám naběhanejch 250+ km za měsíc, tak budu spokojenej. Ségra nad těma kilometrama žasne a chce se přidat na moje pásování. Opět se ukazuju jako hodnej bratr a dovoluju jí to. Holt ten Netflix dohoním po večerech a ne při chůzi na pásu.

A že na svoje sourozence myslím i při cvičení dokazuje tahle fotka. Tohle konkrétně je nakreslený změnou náklonu (chůze do kopce) speciálně pro bráchu. :-*

Při dnešním chození jsem zjistil, že protéza dělá novej zvuk.

Nakonec to vyřešil imbus. Byl to jenom povolenej šroubek. 😀

Horší věc, kterou bohužel nevyřeší imbus ani několik rolí stříbrný pásky, je odřenina.

A to co je tady za šrámy vidět na boku, mám velmi často i na vnitřní straně. Většinou nezbejvá, než chodit pár dní o berlích, ať má kůže šanci se zahojit, abych jí to vzápětí mohl udělat znovu. 😀 Však ona se to naučí.

Ve fitku jsem (když mi někdo zabral běžeckej pás) našel tuhle mašinku, která parádně posiluje pravou nohu.

Dost šíleně u toho jizva píchá, takže to očividně funguje 😀

Přišla mi fotka “mýho” produktu, kterej, nutno podotknout, je mi daleko bližší, než pachový odpuzovač kun pacho-lek 😀

Pivooooooooooo!!! A polotmavý! To já můžu! Vesnický pivovar Ohrada. Tak už vím, kam si musím udělat výlet. 🙂 Pokud mě někdo už ochutnal, prosím dejte mi vědět, jakej jsem byl. Tak nějak mi to zvedne sebevědomí. Děkuju. 🙂

Do rodinnýho chatu posílám nejsledovanější novinku posledních dní. Korona už je i u nás.

Jsou toho plný zprávy a panika je tím krásně krmená. Lidi blázněj a skupujou všechno, co se dá. Takhle si představuju zombie apokalypsu. 

Akorát že s tímhle se nedá bojovat baseballkou omotanou ostnatým drátem. Trochu zklamání. Hlavně netušíme, co bude s rehabilitačníma ústavama. Začíná se pěkně bláznit.

Dobré zprávy

Dostal jsem ZTP kartičku, parkovací kryplkartu a uznali mi invalidní důchod 2. stupně! 🙂

Konečně se teda přesvědčili, že noha nedorůstá a můžeme to rozseknout! 🙂 Takže půjdu do práce! Od 1. dubna budu uschopněnej! Začínám si domlouvat, jak se tam budu dostávat a tak. Nadšenej, že se konečně dostanu mezi lidi! Super! 🙂

A bacha! Přišlo usnesení o zahájení trestního stíhání toho řidiče z fábky s vozejkem. Docela síla to číst. Obsahuje to hodně informací, který jsem doteď ani netušil. Třeba že ten vozejk byl v hodně špatným stavu a naloženej na 400 % povolený zátěže. Každopádně by to mohlo znamenat, že se začíná něco reálně hejbat a třeba bude i nějakej ten soud. Pokud do toho korona nehodí vidle.

Tak či tak si ještě počkáme. Teď mě čeká povídání v rádiu s Terezou Kostkovou. Jedna z mála lidí v showbyznysu, který si dokonce pamatuju jménem. 😀

Obvykle to jedou naživo, ale Tereza má divadelní zkoušku, tak máme dřívější čas, a navíc nebudeme v jejím studiu s kamerama (uff! :D). Takže jedinej důkaz bude audio, a na to se rychle zapomene. 🙂

Rozhovor byl fakt příjemnej. Tereza je z blízka ještě milejší než na pódiu. 🙂

Po rozhovoru čekám před nahrávacími studii na jednoho z kniháčů, který mě vezme na oběd. Prochází tam řada známých obličejů. Jmenovitě ale poznávám jen Gondíka a Rosáka. 🙂 Připadám si jako v jiném světě.

Než přijde kniháč, přepadává mě tam ještě jedna čtenářka (zaměstnankyně rozhlasu – nebudu tě jmenovat, Regi). Prej na ní už sice ve studiu čeká Rosák, ale že si chvilku počká, musela mě prej vidět. 😀

Tak si povídáme a ona mě představuje všem okolojdoucím moderátorům a nabízí mě do jejich pořadů. 😀 Takže odcházím s domluveným termínem u Lucky Výborný. xD Ani nevím, jak se to semlelo.

Přichází kniháč. Prej jestli chci vidět páternoster. O pět minut později už v něm jedem a berem to i strojovnou! Takovejhle vejtah se určitě zasadil o řadu amputářů. 😀 Jakože nejčastější příčina amputace:

    1. Cukrovka
    2. Blbnutí v páternosteru
    3. Autonehoda
    4. Sázka ”podrž mi pivo”
    5. Drastická dieta

Cestou z oběda, kde jsem si vůbec nedal 15° pivo, začalo pršet a na kostkách se mi z kopce podklouzla noha. Tak nějak jsem se to snažil zachránit, ale výsledkem bylo kleknutí si plnou vahou na koleno.

Nebudu vám lhát. Tohle už jen tak někdo nerozbrousí. A za dva týdny koleno vracím do Německa… Posílám fotku protetikovi, aby byl připravenej. Prej to je “jen” kryt. Tak asi dobrý. Blbý je, že od toho pádu svítí nepřetržitě dioda, která jinak svítila jen při nabíjení. A taky mi přijde, že koleno už se úplně nepropíná. Ve vlaku ještě zjišťuju, že mě docela bolí malíček z toho pádu. No, snad to nějak rozchodím.

Chození teď jde stranou. Čeká mě ergoterapie. Péče o jizvu. Markéta mi dovolila, abych to natočil a následně zakázala to použít, takže tady máte video. 😀

Třicet minut ve třiceti vteřinách. Naprosto luxusní (a velmi bolavá) péče o jizvu a pahýl jako takový. Je neuvěřitelný, že něco takovýho mám za barákem. Ale jak jsem se dozvěděl, chtějí se stěhovat do většího (a dál). Naštěstí by na to museli vybrat nějaký prachy, takže ať vás ani nenapadne přispívat na dobrou věc. http://kblahobytu.cz/ Ještě se mi odstěhujou a budu to mít kus cesty. 😀

Kecám, pokud máte chuť, tak u nich se lidem opravdu pomáhá. Tam to má smysl je podpořit. 🙂

Dobrou.

PS: Nechal jsem si vyjet od VZP, kolik za mě zaplatila (léčebný výdaje) za rok 2019. Tak tipujte do komentářů… Obsahuje to všechny operace, převozy, léky, rehabilitace, pomůcky (i protézy)… Jsem zvědavej na vaše tipy… 🙂

Líbí? sdílej… 🙂