Author: Jiří Švihálek

Kačka se chce taky vypsat – XV

Tak mě tu máte. Ležím na posteli a čekám na vstupní vyšetření. Hm ležení o dost pohodlnější než na chirurgii. Asi to bude tím, že nikde žádný důlek v matraci. :D Jeden bod pro rehabilitační kliniku.  Během chvilky za mnou na pokoj dorazí sestřička a říká: Jéé konečně tu máme Pacholkovic Kačenku. :D No jsem tam sotva pět minut a už mě tu všichni znají. :D Poté, co mě seznámí, jak to na klinice funguje, se přizná, že čekala úplného ležáka, ne takovou čiperu. No bůhví, co jim Jirka o mně nakecal. :D Ale je pravda, že jsem za těch posledních pár dnů na chíře, udělala dost po...
Read More

DEN 133 – Spongebokop, keramický hovínko a losos

Kačí je vyčerpaná. Druhá noc plná chrápání. Prej spala sotva dvě hodiny. Paní se i omlouvala a říkala, že si na to zkusí sehnat nějaký prášky, že ji to samotnou štve.Po pár minutách píše, že jim do pokoje daj závěs (mezi postele). xDZvuku to sice nezabrání, ale když už po ní bude Kačka frustrovaně házet ostrý předměty, tak jí alespoň neublíží. Jinak dostane kapky proti chrápání a Kačka silnější prášky na spaní.Já jsem na cestě k praktický. Po cestě jsem si při vyndávání telefonu z kapsy po dlouhý době pustil omylem kameru a mám na hlavě zase nějaký uši, tak jsem to zvěčnil. ...
Read More

DEN 132 – Krušná noc, jak v autoškole přijít o iluze a zpocinkanej v rádiu

Dneska mě čeká autoškola! No autoškola. Nejdřív si nějak sednu s instruktorem. Řekne mi, jaký jsou moje možnosti, a asi se půjdu projet. Je to v Přelouči, ale naštěstí je instruktor z Pardubic a jsem s ním domluvenej, že mě nabere před barákem a sveze mě tam.Kačka zatím píše svoje dojmy z první noci. Paní si o půl šesté rozsvítila, že se jde osprchovat. Jinak celou noc hodně hlasitě chrápala. To jí sice nevyčítá, večer Kačce říkala, že když bude chrápat, tak ať ji vzbudí a ona přestane. To prej ale fungovalo tak na sedm vteřin. Jinak je moc hodná. Hodně povídavá. To už víme, co? Často zmiňuje ...
Read More

DEN 131 – Hej Kladruby! Švihálci jedou…

Ůůůůůůůůůůů, Kačka dnes nastupuje do Kladrub! Takže ráno klasika. Plašíme. Nemůžem najít její neschopenku. Vymejšlíme, jestli nepřebalit věci do většího kufru, ale nakonec to necháváme v jednom “kabinovým” kufru, středně velký brašně a veeelký igelitce. K tomu malej batůžek. Vše napěchovaný. Pak si Kačka vzpomene, že si nevzala ranní dávku medicíny. Takže vybalovat. Hotovo. Odvoz už je dole.Kačka si bere berle a já skládám věci na vozejk.  Snad se to vejde do auta. Když ne, tak ho tam přivezeme dodatečně, ale psali, ať si vezme svůj vozejk i berle. Tak si bere můj voz...
Read More

DEN 129 a 130 – Vánoční stromeček, Deník N, švih a prásk

DEN 129 A máme tady první prosinec, tak se dnes půjdem podívat na náměstí, jak letos vypadá ten náš vánoční stromek. Minulej rok měl divně uříznutou špičku. Tak snad to letos bude lepší. Kačka dopoledne dolovala něco z kuchyňský skříňky u země a jak si podřepla, tak se jí podlomilo koleno a sedla si. Nic se jí nestalo, ale nevěděla, jak se zvednout svépomocí a byla z toho celej den špatná. Na nohy jsem jí musel pomáhat já. Dal jsem jí pár tipů, jak se postupně zvednout, došoupat se ke gauči a tak podobně. I tak ale její ego utrpělo ránu co se týče vlastní samostatnosti. A očividně měla strach,...
Read More

DEN 125-128 – Máme datum! Zdravá večeře, jedna třetina a vetřelec

DEN 125Famfáry! Kačka nastupuje do Kladrub třetího prosince!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! TO JE ÚŽASNÝ! Hrozně se bála, že za dva dny půjde na kontrolu do Hradce a doktorovi bude muset říct, že se pořád “fláká” doma. Na poslední prohlídce jí totiž řekl, že doufá, že příště za ním pojede z Kladrub. No tak skoro to vyšlo. Uvidíme, jak dopadne ta páteční kontrola, zatím platí nulová zátěž na pravou nohu.Do telefonu (s přijímací kanceláří ústavu) dostala nějaký instrukce, ale přijde jí prej ještě mail, kde bude vše podrobně napsaný. Máme hroznou radost! :) Dohromady to bude něco p...
Read More

DEN 123 a 124 – Padák už se neotevře, prsty už chytaj barvu a Deník N

DEN 123Že jsem dneska vůbec vstával. Svou prdící protézu jsem “chytře” utěsnil padákem. Řekl jsem si totiž, že když ho stejně všude tahám s sebou, tak ho aspoň můžu využít místo ikeácký chňapky. Na první pohled ideální řešení. Na druhej pohled to byla pěkná blbost.I moje prdel(ka) měla jinej názor. Když jsem nám šel do města koupit něco k obědu (v kraťasech), tak se ten padák-hajzlík zelenej nějak vyšoupal ven a díky sluchátkům jsem ani neslyšel, jak opustil oblast kraťasů a dal se na vejlet do města, po svejch jen s větrem  zádech. Zároveň jsem díky hudbě v uších neslyšel prdění. Takže jsem n...
Read More

DEN 120-122 – Obojí se natahuje, steh, galavečer a bratři v triku

DEN 120Hodinky dorazily! Jestli něco Apple umí, tak balit drahý dárečky do krabic. Jejich rozbalování je takovej malej svátek a hlavně proto se vyplatí kupovat nový věci a ne bazarovky. :DFuj, jsou hranatý. Zkouším, co uměj, a dost dobrý. Fungujou hezky svižně. Spárujou se se vším, s čím už umí komunikovat můj telefon. Ono to s nima nějak půjde. Uvidíme, jaká bude výdrž.Kačka si zase zkouší punčochy. Dostat se do nich nebyla vůbec sranda, ale je to o tolik elegantnější než obinadla. Při kontrole nohy si nahmatala nějakej stroupek u jizvy. Vyp...
Read More

DEN 118 a 119 – Perníkovej Vietnam, lupa a spisovatelka

DEN 118Mezi naše společný ranní rituály už patří převaz. Už jsme poučený a nestahujeme to tolik.Potřebuju nový chytrý hodinky. No potřebuju. Chci. Chci si udělat radost. Už delší dobu o tom přemejšlím. Ty poškozený hodinky z nehody jsou napůl funkční někde v šuplíku. Jsem docela nahnutej k nákupu jablečnejch. Škoda, že jsou hranatý. Nicméně funkčností s iPhonem excelujou. Naštěstí jsem rozumnej a beru si “jen” trojkovou verzi a né ty nejnovější pětky. Totiž většinou, když vybírám elektroniku, tak začnu na absolutním minimu toho, co od té věci opravdu potřebuju a propr...
Read More

DEN 116 a 117 – Speedy Gonzales, otok a Pacholeg 2030 GT

DEN 116 Asi mám něco s protézou. Tím myslím stehenní lůžko. Pořád nabírá a vypouští vzduch, takže každej krok to dělá zvuk, jako když mám za zády Darth Vadera. Kromě tohohle zvukovýho projevu to má ale daleko horší efekt v tom, že podtlak, kterej drží nohu v protéze, je fuč a tím pádem mi přijde hrozně volná. Každej krok tak je s daleko vyšší mírou nejistoty a mám pocit, že se mi protéza svlékne z nohy. Jo a díky tomu blbě jdu a noha píchá. Jsem z toho docela zkleslej, ale už ve čtvrtek jdu k protetikovi a vyměníme i ten prasklej liner. Snad jim do tý doby přijde, protože mou velikost neměl sk...
Read More