Norsko – cestovní deník

27. 8. – 1. den

Odlet v sobotu z Wroclawi. Parking kousek od letiště na 10 dnů = 90 zlotých, kupovali jsme on-line k letence. Letiště malé, ale moc hezké. Přílet lehce před devátou do Rygge. Nalili jsme si do flašky vodu na WC a čekali na bus, který nás odvezl na hlavní letiště v Oslu, tady to byla jiná, obr letiště:) Našli jsme si jako plno dalších lidi koutek a rozložili karimatky a spacáky a snažili jsme se aspoň trochu vyspat:) Náklady 0 :).

28. 8. – 2. den

V neděli má většina obchodů zavřeno (neplatí pro letiště a benzínky) až na bombu nic nepotřebujeme, takže zatím nehrotíme:) svačiny z domu je až až:) Nasnídáme se a jdeme si vyzvednout auto, které jsme si v ČR zabookovali:) Ceny pronájmů v Rygge jsou o cca osm tisíc Kč dražší. I přesto, že jsme se trmáceli pozdě večer 1,5 h busem na Oslo Gardermoen, tak se nám to vyplatilo. Je-li jsme autobusem Flybus a zastávka byla hned před terminálem, takže pohodička. Lístky jsme kupovali on-line v ČR, vyšli o 200 levněji (cena cca 1600 pro oba:) Autobus ale nabízel možnost koupě i u řidiče a dalo se platit i kartou. Auto vyzvednuto, nutnost mít kreditní kartu:) Cena i s pojištěním 12300 na deset dni. Bez pojištění 10600, ale spoluúčast 3000 euro, kdyby se auto nabouralo nebo nám ho někdo šlohnul při tom našem stanování:D I přesto, že se říká o Norsku, že řidiči jsou ohleduplní (maximální rychlost většinou 80 km/h) a je tu nízká kriminalita, přikoupili jsme pojistku pro můj klid duše :D V Oslu je zataženo a hlásí déšť, ale my už se tu nezdržujeme, vyjíždíme směr Trondheim, kde na dnešek hlásí 18°C a polojasno:) Pro porovnání v ČR je dnes 30°C :D. V prvních 50 km asi 6 mýtných elektronických bran cca po 20 NOK, to je mazec, i přesto, že jsme místy jeli 60 a Jířa si stěžoval jací jsme šneci, jsme z dálnice sjeli, s touhle četností mýtného bychom se nedoplatili, do Trondheimu je to přes 400 km :D Naštěstí příjezd se nám posunul jen o půl hodiny:) První zastávka Mesesueter, což je výchozí bod do národního parku Rondane. Již výjezd do města je zážitek. Po serpetinách nahoru do kopce, moc pěkný výhled. Na rozcestí směr Rondvasbbu jsme museli zaplatit 20 NOK, abychom se dostali přes závoru k parkovišti. U něj se dá půjčit kolo, my jsme se však na túru vydali pěšky. Krásná pohodová procházka. K chatě Rondvasbbu, kde je pěkné jezero Rondelett jsme šli cca 1,5 hodiny. Cestou jsme měli jít kolem vodopádu Storuflossen, ale teda nic jsme neviděli ani žádný ukazatel. Škoda no:( Chatička příjemná, dal by se tam u krbu s knížkou strávit večer:) Dali jsme si kakao, kávu a jejich vyhlášený vafle a teda mňam:) I s pohledem 170 NOK, což je trochu síla, ale co, nelitujeme toho:) Nazpátek jsme už všude nezastavovali na foto, takže jsme k autu došli za hodinku:) Další zastávka monument v NP Dovrefjell. Bylo něco po osmé večer, jen jsme se vyfotili a hned zase jeli. Pižmoně ani soby jsme dnes neviděli, ale za to mraky ovcí. Některé měli zvoneček:) Do Trondheimu jsme to nestihli, postavili jsme stan asi 60 km od něj. Ráno vstaneme brzo a prohlídneme ho:) Teď už jsme unavení tak dobrou:)

29. 8. – 3. den

O půl sedmé jsme se dokázali vykopat ze stanu a jeli jsme do Trondheimu. První zastávka Domkirke, největší katedrála Norska. Našli jsme parkování ve vedlejší ulici, bylo placené od 8 do 15, my dorazili v 7:40:D Po katedrále nás čekalo první tankování, hledali jsme čerpací stanici Uno, která patří v Norsku mezi ty levnější (12,9 NOK/litr). Natankovali jsme za 300 NOK cca 400 km:) a objevili nějaké potraviny, kde jsme koupili za 70 NOK pečivo, jablka, vodu a kafe:D Po malé sváče jsme vyrazili směr Trollsvegen (trolí cesta). Cestou na silnici jsme potkali ovci, která nás vyloženě ignorovala :D stála uprostřed silnice a ani když jsme byli skoro u ni a troubili, tak se z toho středu nehnula, zabečela ať neotravujeme a po chvíli teda aspoň trochu uhnula, tak jsme to riskli a rychle ji objeli:) V Oppdal jsme sehnali za 99NOK plynovou bombu (450g to nám snad bude stačit), tak máme radost, že bude teplý oběd:) Po cestě jsme potkali plno hezkých jezer a hor a je-li přes náš první trajekt (112 NOK): Solsnes-Afarnes, velmi hezký výhled na maják 🙂 Objeli jsme jezero Andalnes a najeli na trolí cestu:) Ještě před serpentýnami zastávka v trolím obchůdku pro pohledy (33 NOK). Nahoře nádherný, škoda že pršelo:( každopádně nazpátek v 16h brutální mlha, nebylo nic vidět, ještě že jsme šli dřív :D Rychle koupit další pohledy (33 NOK) a vyrážíme dál k orlí cestě. Další zastávka Linge, kde se nalodíme na trajekt přes Norddalsfjorden a pak dál do města Geirenger až na vyhlídku Dalsnibba, kde je pěkný výhled na Geirengerfjord. Doufám, že se počasí trochu umoudří:) Trošku se to před naloděním vyjasňuje, počasí vydrž! :) Máme čas, tak se ještě stavujeme v místním sparu nakoupit chleba, pivo a brambůrky na večer :D (152 NOK). Trajekt (103 NOK) jede v 17:40 v Eidstalu jsme za 15 minut. Pokračujeme po silnici 63 do Geirengeru kolem jezera Djupvatnet (1016 mnm) a za ním už odbočka na vyhlídku:) Dalsnibba je ve výšce 1466 m.n.m. Dojeli jsme k ukazateli a opět hrozná mlha a chcanec:( za 120 NOK je výjezd nahoru, to nám za to nestojí. Mrzí nás to, ale přijet nahoru a nic nevidět by nás akorát nasralo :D Bohužel, počasí je naprd 🙂 Tak už jedeme směr Stryn, kde se ubytujeme :D Po cestě je několik tunelů 4km dlouhých, trošku strašidelné :D Říkám si, kéž bychom vyjeli do hezčího počasí :) No aspoň přestalo pršet a vyjeli jsme u pěkného odpočívadla s hezkými malinkatými chatičkami:) Kochali jsme se výhledem při uvařené gulášovce:) Po svačině pokračování po pěkné cestičce do Strynu. Pěkné městečko, ale nikde vhodné místo pro stan. Pokračujeme do vesničky Loen, která je výchozím bodem Jostedalsbreen. Dojeli jsme skoro k němu, než jsme našli místo pro stan:) Ale stavíme ho za světla pod vodopádem:) Nějakou mňamku jsme si dali a u knížky usneme:)

30. 8. – 4. den

Od pěti od rána hnusně prší, nechávám Jiříka spát a doufám, že se to umoudří. O půl deváté přestalo, tak jsme sbalili stan a hurá na ledovec. Ještě ta mlha ať trochu zmizí, ale to bych už chtěla asi moc :D Ke splazu Biksdalsbreen se od parkoviště (50NOK) jde 2 km pěšky. Přijel zájezd turistů, tak jsme se k nim připojili:) ale po pěšince, která vede přímo k ledovci, nejde zabloudit:) U suvenýrů, kde jsem si koupila další pohledy (18 NOK) stáli troll-car, kde se někteří turisti nechali vyvézt nahoru. Pod vodopádem na nás pěkně cákala voda, nebyla zima a měli jsme kapuci a nepromokavou bundu takže to bylo v poho, kdyby svítilo sluníčko, tak by to bylo i příjemný:) Tady se nám šikly holínky, mohli jsme se pěkně vodičkou pobrodit a udělat nějaké fotky, aby jsme tam byli jen my. Ale jako byli tam ženské, které šly cestu k ledovci v lodičkách :D Vzhledem k dešti fakt respekt :) Nahoře u ledovce pár fotek a šup dolů. Ještě, že jsme vyjeli dříve, parkoviště přeplněné z jednoho autobusu to narostlo asi na 20:D a nahoru se sunulo, i přes ošklivé počasí spousty turistů. Dole u auta jsme zjistili, že je čas oběda, tak jsme si dali do navigace další cíl cesty a začali hledat nějaké odpočívadlo se stříškou na uvaření polívečky. Naštěstí na chvíli přestalo pršet, tak jsme toho využili. Po jídle jsme pomalu začali hledat levnější benzínku. Ty co jsme míjeli byly kolem 15 NOK a UNO, kterou jsme našli, byla zavřená:( A vzhledem k 13 km dojezdu neriskujeme a raději ve městě Hermansverk, což byl náš cíl cesty, tankujeme za 200 NOK jen abychom dojeli aspoň k ubytku. Je zde pěkný maják a kdyby nebyla ta hrozná mlha mohli jsme vidět severní stranu Sognefjordu. Ale i tak moc pěkný místo, byli by zde hezké svatby:) Hned vedle je hotýlek a všude to je zelený:) V místním obchodě Kiwi jsme doplnili zásoby (koupili víno, párky a perlivou vodu – 75 NOK) a jedem směr k jezeru Gjende (taková tříhodinová trasička:). Vzhledem k počasí bude sranda stavět stan i ráno jsme ho balili mokrý:) Včera hezky svítilo, takže plachta vyschla, ale dnes budeme rádi, když aspoň přestane pršet:) To počasí se tu vážně vtipně střídá 🙂 Včera jsme obědvali při sluníčku v tílku a dnes mám na sobě tílko, moiru, mikinu a bundu :D A teda ve vyšších výškách, kde foukalo, tak i čepici a šálu:) K městu Lom je to samé klikaté stoupání, takže pěkné vyhlídky. Ve výšce 1400 m.n.m. je dost sněhu, ale vše je opět v mlze:( Plno mini jezírek na levé i pravé straně, nevím kam se dívat dřív:) Co nejde zachytit na fotce, je alespoň v hlavě:) Krásné pohoří Jottunheimen, moc pěkná projížďka:) A konečně jsme se dostali pod mraky a cca 30 km od Lomu nádherné hory! I přes brutální vítr jsme vylezli z autíčka a museli fotit. Potkali jsme zde Holanďany, pěkně vyplesklý z takových kopců, No jo no, doma to nemaj:D A jedeme do hezčího počasí juchů:) V obci Elveseter vyfotíme obrovský monument. V celém Jottunheimu už začíná podzim. Příroda se barví do oranžovo-žluta:) V Lomu znovu musíme tankovat, spotřeba benzínu v horách vysoká, ale i drahá, takže jen za 200 NOK (15,04/litr). A teda hlavně menší četnost benzínek, ale to se dalo čekat:) Kousek od benzínky je krásný dřevěný kostelík, vyfotit a jede se objet jezero Gjende. Najednou zjišťujeme, že jsme omylem přejeli nejvyšší horu Norska Galdhoppigen :( Asi jsme ji viděli, ale nejsme si jisti, která to byla a nemáme foto :( Už se ale nevracíme, je po 20h večer a musíme se přiblížit zítřejšímu cíli a najít vhodné místo pro stan a uvařit si večeři:) Ještě ale zastavujeme u jezera Lemonsjoet, které se před námi objeví v lese a stojí za to ho vyfotit. Pokračujeme v hledání a přemýšlím, kde jsou ty houby, o které mamka s taťkou zakopávali. My teda vůbec o žádné nezakopáváme, a když už, tak jen o ty prašivé :( Někde u Randverku se ubytujeme. Jsou tu pozůstatky po ohništi a vyjeté koleje:) Někdo tu spal před námi:) No nedivím se, hezké místo v lese, sice kousek od silnice, ale za stromy, takže na nás není vidět:) Jiřík mi uvařil čajík a k véče jsme dali párky – mňam. Pak už lezem do stanu a jdeme spát, zítra nás čeká nejdelší túra:) Dobrou noc

31. 8. – 5. den

V 6:45 vyrážíme k vesnici Gjendesheim, kde začíná náš výlet. Známá turistická trasa po hřebenu Bessegen. Zadarmo se dá parkovat před odbočkou na Gjendesheim, ale je to 3,8 km. Parkoviště u přístavu 120 NOK za den. Na parkovišti snídáme zbytek párků, nabalíme se a vyrážíme. Mysleli jsme, že to dáme nahoru na plošinu pěšky a nazpět lodí, ale vzhledem k tomu, že není jisté, zda pak loď pojede, zkoušíme to obráceně, protože tu je dost lidi, co čeká na odjezd lodi. V osm tedy jedeme lodí (140 NOK za osobu, cesta 30 min) do Memurubu odkud nám začne výstup na hřebeny Bessegen. Od Memurubu je trasa dobře značená a vzhledem k počtu turistů se při hezkém počasí nedá zabloudit. Po 3,5 h jsme se dostali (nutno podotknout, že místy šílenou trasou) k šíji Bandet-nejužší skalnatý hřebínek mezi jezery Gjende a Bessvatnet. První jezero zelené a druhé tmavě modré – nádhera. Každopádně už tady jsem byla dosti vyčerpaná a to jsem nevěděla jaký šílený krpál je ještě přede mnou. Za další dvě hodiny jsme došplhali nebo spíš po čtyřech dolezli na plošinu Veslefjellet 1743 m.n.m. A pak už jen sranda 2,5 hodiny dolů zpět do Gjendesheimu. Tu poslední část bychom dali za dvě hoďky, ale vařili jsme si polévku, už byl hrozný hlad a i díky závětrné straně hory přestal foukat ten šílený vítr, který mě místy odhazoval z cesty, tak jsme toho využili. Totálně vyčerpaní jsme se dostali k autu před 16:30, kde jsme ze sebe svlékli vše co se dalo, koupili pohled (10 NOK) v nedalekém kiosku a pak už jeli pryč, teda přiblížit se dalšímu cíli. Po cestě jsme viděli stádo sobů. Trošku paradox, že šplháme po hřebenech i kvůli nim a tam nic a pak dole takové stádo :D Každopádně po celou dobu výšlapu krásné počasí! Trollové nám fakt přáli:) Děkujeme! Bez toho by nešlo trasu jít. V šest jsme zastavili na odpočívadle a uvařili si kuře na paprice:) Jak to bodlo :D Jedeme do Ardalu, což je výchozí bod pro Sognefjord, nejdelší fjord v Norsku. Výlet tam podnikneme až zítra, dnes jen v městečku nakoupíme a někde se ubytujeme. Cesta do tohodle města je přes nejdelší tunel Norska, který má přes 24 km, jsem na něj zvědavá 🙂 V tunelu je několik odpočívadel, které vypadají jako barevně osvícená solná jeskyně, fakt bomba:) Natankováno hned po výjezdu z tunelu za kruhákem (13,90/litr) za 200 NOK a jedem rychle do Ardalského sparu, který je hned vedle. Dopr! je půl deváté a obchod měl do osmi :( Chceme zkusit ještě sousední vesnici Flam, ale tam byla řízena doprava chlápkem s mávačkou a možnost tam projet nám byla oznámena na cca 20 minut čekání. Čekat se nám nechtělo, tak jsme se na to vyprdli a vrátili se zpět k Ardalu, kde jsme zahlédli super odpočívadlo, kde nebyl zákaz kempování. Místo bylo sice u silnice, ale jsme tak kaput, že ty auta neuslyšíme:) A je to tu pěkný:) Jiřík tu našel houby a jedlé:) Zítra bude smaženice, juch:) Tak teď aspoň rychle polévku a hurá na kutě. Dobrou noc.

1. 9. – 6. den

Ráno jsme vstali a čekali, než otevřou spar:) Prohlédli si město a nakoupili samé dobroty a pohledy (salát z krevetek, čerstvé pečivo, palačinky, marmeládu, vejce a cibuli na smážu, brownies, kolu, salámy, banány, nektarinky, jablka) 365 NOK každopádně vše mňamózní:) Nechtělo se nám dávat 840 NOK za oba za vlak Flam-Myrdal-Flam, tak známou strmou 20km železnici nevyužijeme. Jedeme podél trati zhruba do půlky, dále se jet nedá. Každopádně si výhledy užíváme skoro jako z vlaku:D hory, divoká řeka, vodopády:) a teda doufáme, že vlak v nějaké zastávce potkáme a aspoň vyfotíme :) Tak jsme hned za pár minut měli střet s vláčkem Flamsbana, jel z Myrdalu:) Juchů cíl splněn a teď se můžeme vydat do Bergenu. V Bergenu Brygennu jsme zaparkovali v P-Hus (parkovací dum, 70 NOK za 3 hodiny) a vyrazili do města. Viděli jsme hanzovní domečky, šli přes rybí trh k floibanen a svezli se lanovou dráhou na vyhlídku nad městem. Na kopci Floyen pěkně foukalo, sice bylo zataženo, ale naštěstí přestalo pršet:) Jízdenku jsme si koupili zpáteční 180 NOK za oba:) Kdyby svítilo sluníčko, to by byly fotky! Takhle jsme vyfotili šedivý Bergen, koupili pohled (8 NOK) a jeli dolů. Je šest a čas večeře, jedeme do kempu udělat smaženici a dát sprchu:) Vzhledem k zítřejší předpovědi kašlem na vyhlídku na hoře Ulriken, navíc se jedná o podobný výhled na město. Rozdíl je v tom, že jste ve větší výšce, jede se lanovkou a cena je vyšší 🙂 Raději se začneme posouvat na jih:) Kde snad bude lip. V kempu Lone cca 30 min od Bryggenu spíme (240 NOK) Moc pěkný kemp, dobře vybavený:) jen kdyby nebyla taková kosa a nechcalo:) Tráva, kde si máme stavět stan, je jak houba :D Ale jinak jsme nadšený konečně teplá voda :D Nažraný stavíme stan a jdeme do sprchy, na kterou se šíleně těšíme (10min teplé vody = 20 NOK pro nás luxus) a pak spát.

2. 9. – 7. den

Celou noc chcalo, už se těším až odsud vypadneme :D Na jihu a i v Oslu hlásí 20 stupňů a sluníčko, už se tam těšíme. Ale minimálně ještě dnes, musíme přetrpět déšť a mlhu:) Po vydatné snídani (míchaný vajíčka, chlebík, brownies, čaj a kafe), kterou jsme si připravili v kuchyňce v kempu se pomalu balíme a vyjíždíme směr Odda. Rychle ještě natankovat na Shellce za kempem (14,98/1l, celkem 200 NOK) a razíme:) Objíždíme to, abychom viděli a je-li přes pěkný most Hardanger bridge. Jede se k němu přes 7km tunel, na který rovnou most navazuje. Hned za mostem se ale zase vyjíždí do tunelu, takže na foto je zapotřebí chvíli počkat. Daná trasa je za poplatek 150 NOK, ale stojí to za to :D Přece jen, kde uvidíte tunel s osvíceným kruhovým objezdem. To jsem ještě neviděla, fakt hustý:) Těsně před Oddou stavíme na pěkném odpočívadle, vyfotíme duhu a uvaříme guláš s těstovinama:) Jedeme dál a míjíme odbočku na slavnou Troltungu (náročnější ještě než Bessegen, túra na 10 hodin). Tu opravdu vynecháváme a třeba jednou namakaný, se vrátíme :D My míříme k vodopádům Lattefossen, což je asi 15 km jižně od Oddy po silnici 13. Před mostem je po pravé straně parkoviště a po levé krásné vodopády:) Da se tam vyfotit, ale pozor na auta, která tam jezdí. Za mostem po pravé straně je ještě jeden vodopád už menší, jmenuje se Espelandsfossen. Ze silnice 13 jsme sjeli do obce Roldal, kde musíme natankovat (13,39/litr lepší cena než na tom západě, tak bereme za 300 NOK). Dame sváču koupené palačinky ze sparu s jahodovým džemem, čaj a kafe. A pak se vracíme a pokračujeme dále po silnici 13 směr Preikestolen. Cestou ještě stavíme v lesíku a nasbíráme si hrníček borůvek. Budou se hodit na zbytek palačinek. Od poslední zastávky asi za půl hodinky dorazíme k městečku Nesvik, kde nasedáme na trajekt do Hjelmelandu (103 NOK) Vtipné je, že jsme ze začátku z trajektu byli vydření, i když trasa byla sotva deset minut a pršelo, vylézali jsme ven a kochali jsme se výhledem, po několikáté jízdě už pak z auta ani nevylezeš, když chčije :D Tento jediný trajekt nebral karty (porucha) jen hotovost. Po vylodění dál pokračujeme po RV13, směr Preikestolen. Potřebujeme se, co nejvíc přiblížit, ať máme zítra dobrou výchozí pozici:) Nakoupili jsme v Kiwi (opět krevetový salát, máslo, chleba, pak bramborové placky, smetanu, kterou zítra hodíme s borůvkama na palačinky, jednorázový grill na víkendovou rybičku celkem 142 NOK ) a hledáme místo na stan, protože jsme asi 15 km od Preikestolen.

3. 9. – 8. den

V osm vyrážíme šplhat na ten úžasný skalní útvar:) rychle sbalit sváču a jdeme na to:) Vypadá to nadějně… místy svítí sluníčko:) za hodinu a 40 minut jsme na hoře. Jsme šikulky, protože na ukazateli je 2 hodiny nahoru a dvě dolů. Šli jsme vcelku normálním tempem (teda já, Jířa šel rychleji). Jak se říká, slavit se nemá předčasně, nahoře mlha a začlo pršet:( Fotky jsou šedivé a na Lysofjord neni vidět:( Dáme sváču a jdeme dolů asi hodinu a 20 minut. Po cestě brutálně zmokneme, takže se dole musíme převléct. Jen co sejdeme, zase začne svítit, to je fakt už k smíchu :D tak aspoň sušíme věci dáme čaj/kafe a palačinky se smetanou a borůvky, které jsme včera natrhali:) Při výjezdu zaplatíme parkovné 150 NOK a jedeme směr Stavanger. V Oanes nastupujeme na trajekt (103 NOK) do Lauvik Kai. Náš hlavní cíl cesty je Sverd i fjell. Památník kousek od Stavangeru. Jedna se o tři velké meče z kamene zapíchnuté do země na pobřeží. Po cestě ještě nákup v Kiwi (osvědčili se jako nejlevnější potraviny) – losos, krevety, chleba, sušenky, bounty, párky, salám, pringles:) 326 NOK a hned vedle v UNO natankujeme (13,36/litr) 200 NOK. Blížíme se k mečům a svítí sluníčko, konečně léto a mužu si užít kraťasy:) Příjemná procházka po malé pláži u památníku, svítí sluníčko, takže nádhera. Pak už se posouváme na nejjižnější část Norska Lindesnes:) Ve Vikesa ještě znovu tankujeme, ne že bychom museli, ale je zde Statoil a benzin jen za 11,62/litr:) Stejnak musíme vrátit plnou nádrž a ještě nás čeká několik set km:) Víc jak za 226 NOK se nám tam ale nevejde :D K majáku přijíždíme po 19h a kiosek, kde vybírají vstupné 75 NOK je již zavřený:) Tak si jdeme ofotit maják zadarmo :D Hrozně tu fouká, takže se zase ustrojím do legín a svetru 🙂 Parkoviště se taky neplatí a není tu zakázáno kempovat a ještě je tu Wi-Fi i WC. Jako v kempu :D Tak tu jdeme stavět stan a grilovat krevety a losos:) Losos se ocitronoval a naložil do sojovky s pepřem, česnekem a solí a krevety vzhledem k slanému nálevu, kde byly naloženy, tak jen česnekujeme:) Bylo to mňamózní:) pak už hned do spacáku, je tu zima brr:)

4. 9. – 9. den

Posnídáme chlebík se salámem a bramborové placky s marmeládou, čajík a kafe. Svítí sluníčko, tak sušíme stan od ranní rosy:) Kolem deváté jedeme na pláž Sjosanden, prý se považuje za nejhezčí pláž Norska. Někde po cestě by Jiřík chtěl zkusit chytnout rybu :D Projíždíme městem Vigeland, kde žil známý sochař stejného jména s jehož tvorbou se seznámíme v Oslu v Frognerparken:) Potřebujeme vodu a chtěli bychom ještě grill na tu rybu, co Jiřík chytne :D Ve Vigelandu máme štěstí na otevřenou benzínku, tak uděláme malý nákup:) (98NOK) Parkování u kempu odkud se jde k pláži :) Nacházíme pěkné místo u skal. Jířa vytahuje vlasec a jde na to :D Po úmorném a zbytečném snažení jdeme projít pláž. Je zde malinkatý májáček :) Jiřík se i chvíli čvachtal:) Brr na mě je zima, přece jenom 18 stupňů vzduchu není na koupání a voda měla ještě míň:) Chytili jsme místo ryby dobrý hostinec, a tak děláme na parkovišti kuře na paprice :D V kempu, který je u moře jsme načepovali vodu a po jídle razíme dál. Ve městě Mándal vidíme zajímavé moderní mosty pro pěší a celkově moc hezký přístav:) Zastavujeme v Kristiansandu, což je největší město jihu:) Procházíme pobřeží a vidíme pevnost a přístav:) Chvíli posedíme na lavičce u fontány a jedeme do Lillesandu. Z toho městečka se dají dělat výlety lodí na okolní ostrovy, my však jen projdeme pobřeží 🙂 Máme před sebou ještě hodně km:) Jedeme směr Tonsberg a potřebujeme se k němu, co nejvíce přiblížit, pokud ho už nestihneme:) Uvidíme:) Snažíme se vyhnout poplatkům, takže nás to vede šíleně dlouhou trasou, takže asi možná chvíli najedeme na dálnici, abychom ušetřili čas, ale zatím s ní křižujeme:) Kousek od města Kragero jsme zastavili na pěkném odpočívadle, díky němu jsme se vyhnuli poplatku a ještě se dobře navečeřeli:) Chlebík s krevetovým salátem a bramborové placky s marmeládou:) V Tonsbergu bychom měli být cca za 2h :), což bude akorát na hledání místa na spaní:) Je skoro půl deváté, ale přesto jsme dojeli k Jarlsberg Jovedgard (královskému dvorci), pěkná věžička na kopci. Cca půl hodinky jižně od Tonsbergu je ostrov Tjome a na něm úchvatné místo Verdens Ende (konec světa). Úplně na konci ostrova je netradiční maják (vypadá jak malá chaloupka se zavěšeným ohništěm) a všude kolem malé skalnaté ostrůvky. Po deváté večer k němu přijíždíme, i přes šero je vidět, jak je to pěkné místo, na danou hodinu tu je dost lidí. Jdeme hledat místo pro stan v okolí a ráno se tam vrátíme, abychom měli lepší fotky:) Parkování je za 40 NOK za den nebo 12 NOK na hodinu. V parkovacích hodinách jsme našli lístek na den :D Dali jsme ho za okno a neplatili:) Zítra jim, ale těch 12 dáme:) Je tma a my musíme hledat místo pro stan:) Cca za 10 km nacházíme odpočívadlo pod nímž je louka, auto necháváme zde a sejdeme dolů. Zde budeme spinkat – na ostrově :)

5. 9. – 10. den

Verdens Ende podruhé 🙂 Za světla při sluníčku ještě hezčí 🙂 Navíc tu jsme sami 🙂 Nákup v Kiwi 315 NOK (znovu losos, chleba, kafe, salám, marmelády domů a mamce placky:) a Páje přání k narozkám 😀 Jedem k Heddal stove church, což je největší dřevěný kostel v Norsku:) Je zde parkoviště s lavičkama, tak dáme polévku a jedem do Odin kempu, což je 2h cesty a od letiště něco přes hodinu:) Po cestě bereme benzín. Kousek od Kongsberku je UNO za 11,75/litr 417 NOK. V 16h přijíždíme do kempu, trošku horší úroveň než u Bergenu :D ale sprchy to má 😀 210 NOK. Zabalit kufry, pak jsme opět grilovali lososa a pak sprcha a spánek:)

6. 9. – 11. den

Budíček na 6:30, dobalit a vyrazit na letiště Garderomoen, natankovat do plné nádrže, využíváme benzínku těsně u letiště 14,82/litr, nedá se nic dělat:) Celkem 120 NOK. Značení k půjčovně je super, trefíme bez problémů:) Odevzdáme auto a jdeme na vlak do Osla. Při čekání zjišťujeme, že jsme autem najeli 3282 km :D Vlak stál 184 NOK pro oba a cesta trvala asi 25 minut:) Vláček pěkný, v něm automaty na kafe a jídlo. Většina automatů má možnost použít kartu, ale já se potřebuji zbavit korun. Čokoláda za 20 NOK. Je zde i Wi-Fi, úplný luxus:) Dáme kufry do úschovny (80 NOK) a můžeme vyrazit do centra Osla:) Prvně jsme se prošli k pevnosti Akershus, kde jsme měli výhled na přístav, pak po blízké promenádě, kde jsem koupila Páje dárečky:) 279 NOK a dali jsme si vafle 75 NOK. Prošli jsme Johans Karl gate kolem univerzity, parlamentu a paláce a směřujeme k Frognerparken. Jdeme kolem vinmonopolis, což je jediný obchod, kde seženeme alkohol:) Norové moc vína nedělají, paní doporučovala piva, cider nebo gin či whiskey:) Koupili jsme 11% cider za 154 NOK a pokračujeme dál k parku. Začínáme být uťapaný:) K parku a pak už na bus do Rygge:) 360 NOK z Busterminal Unibusem. Na letišti vážíme kufry zase jen tak tak:) 11,9 a 17,9 :D a už jen čekáme na odbavení a let. Koupena bageta, bounty a pití za poslední koruny 188 NOK. Odlet v 21:20. Těším se do postele:)